Bezpečnost potravin

Bleskový průzkum zájmu Pražanů o biopotraviny

Vydáno: 4. 9. 2009
Autor:

K zahájení projektu „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství 2009“ poskytla DEMA a. s. data, týkající se zájmu občanů Prahy o biopotraviny a míry informovanosti o projektu.  

Zájem o tématiku biopotravin
Celkově mezi obyvateli metropole ČR převažují ti, kteří projevují určitý zájem o biopotraviny a produkty ekologického hospodaření, nad lhostejnými. Největší část Pražanů (zhruba polovina, 45 %) však získává poznatky a informace z uvedené oblasti nesystematicky – pouze občas si něco přečte nebo poslechne. Viditelně méně je těch, kteří sledují pozorně tuto tématiku v tisku, televizi, rozhlasu či knihách (12 %) nebo aktivně vyhledávají informace, účastní se různých akcí, zkoušejí nové produkty ap. (10 %). Každý třetí Pražan (33 %) vytěsňuje problematiku biopotravin a produktů ekologického zemědělství zcela ze svého zájmu.

zajem_o_bio.jpgZ demografického hlediska se celkově zájemci o uvedené téma rekrutují výrazně častěji z řad žen (86 %!) než mužů (52 %), občanů mladšího (74 %) a středního věku (77 %!) než seniorů (53 %), osob s maturitou (76 %) nebo s vysokoškolským diplomem (84 %!) než těch, co mají nižší vzdělání (44 %).

Pokud jde o příjmovou stránku, častěji se jedná o občany z domácností disponujících vyššími (nad 15 tisíc Kč; 80 %!) nebo středními příjmy (od 10 do 15 tisíc Kč; 70 %) tzv. čistého na hlavu než těch, kteří spadají do nižší kategorie, tj. méně než 10 tisíc Kč měsíčně na jednoho člena (51 %).

O tématiku biopotravin se zajímá většina (85 %!) rodičů dětí předškolního nebo školního věku: z toho 15 % (tj. každý sedmý rodič) aktivně vyhledává informace, navštěvuje akce, zkouší nové produkty a 20 % (tj. každý pátý) pozorně sleduje, co v tomto ohledu píše tisk, vysílá televize nebo co se píše v knihách. Každý druhý rodič (50 %) projevuje zájem alespoň okrajový. Jen 15% rodičů se řadí mezi lhostejné, prohlašující „to mne nezajímá, zabývám se jinými věcmi".

Intenzita zájmu je výrazně podmíněna nákupním chováním. Zatímco občané, kteří kupují produkty z ekologického hospodářství pravidelně, sami aktivně pátrají po nových informacích nebo pozorně sledují dění v této oblasti, ti, kteří kupují biopotraviny občas nebo výjimečně, se obvykle spokojí s informacemi nahodilými a kusými. Nezájem nakupovat produkty z ekologického hospodaření se snoubí s nezájmem o nich něco i vědět.

Jak Pražané vnímají Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství
Každý osmý Pražan (12 %) ví o tom, že září je vyhrazeno kampani zaměřené na biopotraviny a ekologické zemědělství. V povědomí většiny obyvatel Prahy září takto zapsáno není. Podíl občanů, kteří uvádějí, že by je zajímalo, o co jde, jaké akce se plánují a čeho konkrétně se budou týkat, je stejně velký (44 %) jako podíl těch, kteří striktně konstatují, že je to nezajímá, protože mají na starosti jiné, důležitější věci (44 %).
Informovaní
Do cílové skupiny těch, kteří vědí, že září je ve znamení „bio", patří dvojnásobně častěji ženy (17 %!) než muži (7 %), mnohem častěji lidé mladšího (19 %!) a středního věku (15 %) než senioři (4 %), osoby s maturitou (14 %) nebo vystudovanou vysokou školou (24 %!) než s nižším vzděláním (3 %). Patří sem i každý pátý rodič dětí ve věku do 15 let (21 %!). Povědomí o chystané kampani je nejvyšší u osob aktivně se zajímajících o problematiku bioproduktů (52 %, tj. u každého druhého) a u těch, kteří je pravidelně nakupují (51 %, tj. rovněž u každého druhého).
Zájemci
Mezi těmi, kteří nevědí, že je září vyhlášeno jako měsíc biopotravin, ale zajímalo by je, co se chystá, jsou častěji ženy (55 %), lidé středního (49 %) a staršího věku (45 %). Zajímá se také každý druhý rodič předškoláka či školáka (53 %) a více než každý druhý z těch Pražanů, kteří sledují informace o produktech ekologického zemědělství jen okrajově, i z těch, kteří si produkty kupují občas či výjimečně.
Závěry průzkumu
Výsledky průzkumu dokazují, že v populaci hlavního města jsou zformovány cílové skupiny, odlišitelné od sebe nejen intenzitou teoretického zájmu, ale i praktickým přístupem a včleňováním „bio" do svého životního stylu. Mimo jiné se ukazuje, že jde o generační záležitost – rezervovanost až nezájem seniorů je viditelný. Potěšující je zájem rodičů dětí v předškolním a školním věku. Nákupní chování je kromě příjmové stránky evidentně podmíněno i informovaností, která patří k aspektům výrazně sytícím a upevňujícím důvěru v bioprodukty.

Kampaně jsou jednou z cest, jak šířit informace směrem k veřejnosti. Na rozdíl od jiných (např. politických) kampaní, ke kterým se občané staví značně skepticky, budí „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství" zájem: zaměření na zdravé, lokální potraviny obyvatelé Prahy vítají (a to nejen ti, kteří se již nyní o biopotraviny zajímají a také je nakupují, ale i řada těch, kteří tak až dosud činili sporadicky nebo vůbec).

Požadavky dotazovaných na kampaň jsou jasné – aby uspěla, měla by se odehrávat v rovině nestrannosti, nevtíravosti, být motivující a spotřebitelsky vstřícná.

Zdroj: Tisková zpráva DEMA a.s.