Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Bude pro nanotechnologie přijat kodex nebo moratorium? do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Bude pro nanotechnologie přijat kodex nebo moratorium?

Vydáno: 10.4.2008
Tisk článku
Britský kodex ohledně zodpovědnosti vůči nanotechnologiím může být přijat jako mezinárodní. Na druhé straně existují i návrhy na vyhlášení moratoria. Přehled nano-produktů na trhu.
Britská akademie „UK Royal Society“ společně s asociací producentů „Nanotechnology Industries Association“ (NIA) a investiční společností „Insight Investment“se od listopadu 2006 snaží o vytvoření kodexu zodpovědného přístupu k nanotechnologiím „Responsible NanoCode“.
Podle nich je to vhodnější varianta než norma, protože kodex by platil pro všechny zúčastněné (včetně výzkumu, vývoje a prodeje), nejen pro výrobce. Kodex by mohl být v r. 2008 přijat jako mezinárodní (dobrovolný). Kodex je postaven na 7 základních principech:
  1. Každá organizace je spoluzodpovědná za zacházení s nanotechnologiemi společně s příslušným Úřadem nebo vládním orgánem
  2. Každá organizace aktivně spolupracuje se zainteresovanými stranami a bere ohled na jejich názor na vývoj a využívání produktů nanotechnologií
  3. Každá organizace zajistí minimalizaci rizik vyplývajících z používání nanotechnologií pro pracovníky ve všech stupních výrobního procesu a průmyslového využití s cílem dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců
  4. Každá organizace provádí důkladné vyhodnocení rizik a minimalizuje potenciální rizika ze svých produktů využívajících nanotechnologie vůči veřejnému zdraví, bezpečnosti a životnímu prostředí
  5. Každá organizace uváží sociální a etické souvislosti a dopady vývoje nebo prodeje svých produktů získaných nanotechnologiemi a reaguje na ně
  6. Každá organizace se zasadí o to, aby její dodavatelé a obchodní partneři podporovali a usilovali o přijetí kodexu a splňovali jeho zásady.
Některým oponentům kodex nestačí, protože je dobrovolný, požadují legislativní řešení. Tvůrci kodexu však chtěli jednak překlenout období bez účinné legislativy, jednak chtěli dát najevo svůj zodpovědný přístup k případným rizikům
 
Skupina aktivistů založená v Kanadě vyzývá k moratoriu na nanotechnologie do doby než budou posouzena rizika při výrobě a využití a příp. zajištěna legislativa. Velký náskok v nanotechnologiích má Čína, protože v Beijingu na této problematice pracuje více vědců než v celé západní Evropě. Moratorium je údajně potřebné proto, aby svět získal čas, než se průmysl stane v této otázce příliš mocný. Největší opatrnost je třeba v případě potravin, kosmetiky (kontakt s orgány a s kůží) a prostředků ovlivňujících prostředí (např. pesticidy). Posouzení nebezpečnosti nanočástic bude složité, protože o nano-velikost jde např. i u částic homogenizovaného mléka. Jiným příkladem je oxid hlinitý, který ve formě makročástic používají dentisté řadu desetiletí, ale ve formě nanočástic je armáda používá k zapalování bomb. Na druhé straně, pokud by bylo vyhlášeno moratorium, kdo bude zodpovědný za ztráty z výhod, které nanotechnologie přinášejí?
 
EU uvažuje o zřízení tzv. Transparency Arenas k projednání všech názorů a hledisek týkajících se sféry nanotechnologií a klonování. Měl by to být prostor, v němž na sebe neútočí dvě strany, ale v němž se uplatní všechny byť kontroverzní argumenty a názory.
V EU se jedná o  možnosti, že by nanomateriály byly regulovány nařízením 1907/2006/ES o chemických látkách REACH (regulation, evaluation, authorisation and restriction on chemicals).
Úřad EFSA má předložit do 15. července návrh svého stanoviska k nanotechnologiím a také se má zúčastnit Druhé konference o nanotechnologiích konané 2. a 3. října v Bruselu. K tomu účelu EFSA požaduje informace od průmyslu.
EU Food Law, 2008, č. 338, s. 8-11
Příloha: V týdeníku EU Food Law, 2008, č. 338, s. 5-7 a 25-28 je v článku „100 plus nanotech food products on sale“ uveden přehled výrobků, které jsou na trhu.
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021