Britský kodex ohledně zodpovědnosti vůči nanotechnologiím může být přijat jako mezinárodní. Na druhé straně existují i návrhy na vyhlášení moratoria. Přehled nano-produktů na trhu.
Podle nich je to vhodnější varianta než norma, protože kodex by platil pro všechny zúčastněné (včetně výzkumu, vývoje a prodeje), nejen pro výrobce. Kodex by mohl být v r. 2008 přijat jako mezinárodní (dobrovolný). Kodex je postaven na 7 základních principech:
- Každá organizace je spoluzodpovědná za zacházení s nanotechnologiemi společně s příslušným Úřadem nebo vládním orgánem
- Každá organizace aktivně spolupracuje se zainteresovanými stranami a bere ohled na jejich názor na vývoj a využívání produktů nanotechnologií
- Každá organizace zajistí minimalizaci rizik vyplývajících z používání nanotechnologií pro pracovníky ve všech stupních výrobního procesu a průmyslového využití s cílem dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti zaměstnanců
- Každá organizace provádí důkladné vyhodnocení rizik a minimalizuje potenciální rizika ze svých produktů využívajících nanotechnologie vůči veřejnému zdraví, bezpečnosti a životnímu prostředí
- Každá organizace uváží sociální a etické souvislosti a dopady vývoje nebo prodeje svých produktů získaných nanotechnologiemi a reaguje na ně
- Každá organizace se zasadí o to, aby její dodavatelé a obchodní partneři podporovali a usilovali o přijetí kodexu a splňovali jeho zásady.
Některým oponentům kodex nestačí, protože je dobrovolný, požadují legislativní řešení. Tvůrci kodexu však chtěli jednak překlenout období bez účinné legislativy, jednak chtěli dát najevo svůj zodpovědný přístup k případným rizikům
Skupina aktivistů založená v Kanadě vyzývá k moratoriu na nanotechnologie do doby než budou posouzena rizika při výrobě a využití a příp. zajištěna legislativa. Velký náskok v nanotechnologiích má Čína, protože v Beijingu na této problematice pracuje více vědců než v celé západní Evropě. Moratorium je údajně potřebné proto, aby svět získal čas, než se průmysl stane v této otázce příliš mocný. Největší opatrnost je třeba v případě potravin, kosmetiky (kontakt s orgány a s kůží) a prostředků ovlivňujících prostředí (např. pesticidy). Posouzení nebezpečnosti nanočástic bude složité, protože o nano-velikost jde např. i u částic homogenizovaného mléka. Jiným příkladem je oxid hlinitý, který ve formě makročástic používají dentisté řadu desetiletí, ale ve formě nanočástic je armáda používá k zapalování bomb. Na druhé straně, pokud by bylo vyhlášeno moratorium, kdo bude zodpovědný za ztráty z výhod, které nanotechnologie přinášejí?
EU uvažuje o zřízení tzv. Transparency Arenas k projednání všech názorů a hledisek týkajících se sféry nanotechnologií a klonování. Měl by to být prostor, v němž na sebe neútočí dvě strany, ale v němž se uplatní všechny byť kontroverzní argumenty a názory.
V EU se jedná o možnosti, že by nanomateriály byly regulovány
nařízením 1907/2006/ES o chemických látkách
REACH (regulation, evaluation, authorisation and restriction on chemicals).
Úřad
EFSA má předložit do 15. července návrh svého stanoviska k nanotechnologiím a také se má zúčastnit Druhé konference o nanotechnologiích konané 2. a 3. října v Bruselu. K tomu účelu EFSA požaduje
informace od průmyslu.