Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Česká hlava pro rostlinné biotechnologie do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Česká hlava pro rostlinné biotechnologie

Vydáno: 13.12.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin ze dne 13. 12. 2018

„Českou nobelovku za vědu, výzkum a inovace“, udělovanou pod oficiálním názvem Národní cena vlády Česká hlava, letos získal prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., pracovník Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. a vědecký ředitel Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Jde o nejprestižnější české ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout.

Profesor Doležel je mezinárodně uznávaný rostlinný genetik. Světové renomé si získal zejména za svůj originální metodický přínos k luštění genomu zřejmě nejvýznamnější světové plodiny - pšenice. Rostliny s genomem pětkrát větším, než je ten člověčí. A navíc hexaploidním. Sice „jen“ s 21 páry chromosomů, ale morfologicky prachšpatně odlišitelných a nadto pocházejících ze tří různých předků. Každý z nich poskytl sedm párů. A teď to celé klasicky sekvenujte a pak zkuste určit, kam která sekvence – a který gen – vlastně patří.

Příběh vývoje „hanáckých“ technik třídění rostlinných chromozomů v průtokovém cytometru nevyrostl jen tak zčista jasna na zelené louce. Jeho počátky spadají do pozdních sedmdesátých let, kdy se původně šlechtitelské olomoucké pracoviště ÚEB ČSAV začalo formovat do podoby biotechnologických laboratoří. Pozdější (1986) vládou přijatý program celostátního VÚTRu (jak se úředním slangem říkalo výzkumného úkolu technického rozvoje) s názvem „Buněčné a genové manipulace u kulturních rostlin pro biotechnologie v rostlinné výrobě“ obdržel na tu dobu neuvěřitelnou finanční dotaci. Jeho tvůrcem a garantem byl za základní výzkum Ústav experimentální botaniky ČSAV, za ten aplikovaný komplex zemědělských ústavů Oseva (později i „zahradnická“ Sempra) a VÚRV Ruzyně. A cílem bylo explantátové ozdravování, množení a šlechtění všemožných kulturních rostlin, od růží či chmele po brambor a kukuřici. Následovníci těchto programů fungují dodnes.

Díky stáži na specializovaném italském pracovišti získal mladý inženýr Doležel první zkušenosti s metodikou průtokové cytometrie. Ale jen díky svému vlastnímu umu a pro něj typické umanutosti vyřešil klíčový problém – jak z rostlinných pletiv, jejichž buňky, na rozdíl od těch živočišných, jsou opouzdřeny pevnou buněčnou stěnou, získat neporušené chromosomy. Citujme z jeho vzpomínky ve Vesmíru: „Když jsem je poprvé spatřil plavat v zorném poli mikroskopu, byl to jediný „heuréka“ moment mého života, nikdy na ten pocit nezapomenu. V roce 1992 jsme to publikovali.“ V tom zorném poli tehdy, pravda, ještě neplavaly chromosomy pšeničné ani ječmenné či dokonce banánové, ale klasický modelový karyologický materiál, tedy chromosomy z kořenových špiček bobu. Až postupně se favoritem staly obiloviny. A hlavně díky nim a bouřlivému rozvoji genomiky rychle začal narůstat zájem desítek vědeckých týmů po celém světě.

Termín „metodický přínos“ občas nevyvolá v odborníkovi nějakou zvláštní úctu. Tady je tomu naopak, koneckonců srovnejme si to s objevem metody PCR či postupů genové editace a jejich zásadních přínosů ve výzkumu základním i aplikovaném.

Ona pšeničná genomová kniha, sestávající ze sedmnácti miliard písmen, je totiž mj. unikátním vodítkem pro cílené manipulace s (nejen) pšeničným genomem. Je cestou ke zvyšování, či alespoň udržování objemu potravinové produkce v podmínkách téměř hrozivých klimatických zítřků. Je současně nadějí k ovlivňování takových kvalitativních znaků, jako je struktura gluteninových či gliadinových glykoproteinů. A tedy kupř. vytvoření „pšeničných lepkově-bezlepkových potravin“.

Nestačí ovšem jen možnost v té knize číst a umět do jejích písmen či řádků aktivně zasahovat. Praktické využití výsledků je možné jen s podporou příslušné legislativy. Jinak se bude „Evropa“ v budoucnu pouze závistivě dívat na pokroky ve šlechtění rostlin na jiných kontinentech. Onou Českou hlavou naše vláda těmto technologiím udělila svoje nejvyšší vědecké ocenění. Postaví se shodně k právnímu rámci jejich výsostně potřebného praktického uplatnění?

 

Autor článku: prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., emeritní profesor PřF UK v Praze

 

Zajímavé související odkazy:
http://www.ceskahlava.cz/cz/ceska-hlava/,
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-12/cteni-knize-zivota.html,
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/216411058090924/,
https://www.potravinyav21.cz/

 

Zdroj: Biotrin

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018