Bezpečnost potravin

Česká republika již pátým rokem přispívá do evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva

Vydáno: 14. 8. 2008
Autor:

Tisková zpráva SZPI ze dne 25. 7. 2008.

Co dělat, když dozorový orgán zjistí, že česká firma distribuuje do zahraničí nebezpečnou potravinu? Kde má zjistit informace, když se na veřejnosti šíří poplašné zprávy o tom, že v Itálii vyrábějí a dále do Evropy distribuují tzv. recyklované sýry? Právě kvůli těmto a dalším podobným situacím funguje v EU Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System For Food and Feed – RASFF), na který jsou napojeny všechny členské země a který centrálně spravuje Evropská komise.
 
Členské státy se prostřednictvím RASFFu varují před nebezpečnými potravinami a krmivy, případně před potravinami nevhodnými k lidské spotřebě formou tzv. oznámení. Každý případ je předán příslušnému dozorovému orgánu dotčeného státu, který je povinen jej prošetřit. Zejména musí zjistit, zda a kam byla potravina dále distribuována. Výsledky kontroly se pak zpracovávají do tzv. dodatečných oznámení, která se opět vkládají do systému. Například v mediálně známém případu guarové gumy z Indie kontaminované dioxiny existuje jedno originální oznámení, na které navazuje 135 dodatečných. V roce 2007 EU řešila téměř tři tisíce případů, celkově však systémem prošlo více než sedm tisíc oznámení.
 
Státní zemědělská a potravinářská inspekce je jedním z členů sítě v ČR a zároveň je také Národním kontaktním místem, jež zajišťuje výměnu oznámení mezi ČR a Evropskou komisí. Pracovnice Národního kontaktního místa v nepřetržitých pohotovostních službách evidují veškerá varování týkající se ČR. V loňském roce přijalo Národní kontaktní místo 76 originálních oznámení a 74 jich odeslalo. Na odeslaných oznámeních se přitom nejvíce podílela Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která oznamovala 53 případů ve své kompetenci a na dalších 5 případech spolupracovala s jiným dozorovým orgánem, např. se Státní veterinární správou nebo Generálním ředitelstvím cel.
 
Nejvíce se odeslaná oznámení týkala zpracovaného ovoce a zeleniny; bylo zaznamenáno více případu sušených meruněk a datlí se škůdci, nebo dva případy kandovaných hrušek z Číny s vysokým obsahem oxidu siřičitého. ČR také několikrát informovala o suchých skořápkových plodech (mandle, pistácie) s nadlimitním obsahem aflatoxinů. Ze stejného důvodu byla také na hranicích odmítnuta dodávka arašíd z Vietnamu a mandlí z USA. Čtyři oznámení varovala před doplňky stravy na podporu sexuální činnosti, které obsahovaly analogy léčivých látek, jež nejsou povoleny pro potraviny. Oznámení Státní veterinární správy se v mnoha případech týkala rybích výrobků, v nichž se vyskytovala bakterie Listeria monocytogenes nebo které obsahovaly vyšší množství polyfosfátů. Orgány ochrany veřejného zdraví pak mimo jiné oznamovaly případy obalových materiálů, z nichž se do potravin uvolňovaly nebezpečné chemické látky.
 
Česká republika je platným členem sítě RASFF od vstupu do EU v květnu roku 2004. V prvním roce fungování systému odeslala 44 oznámení, poslední dva roky se však počet přehoupl přes hranici 70 oznámení. „Je to dobrá zpráva pro naše spotřebitele; souhrnná čísla dokazují, že jsou díky systému rychlého varování velmi dobře chráněni,“ komentoval údaje ústřední ředitel SZPI Ing. Jakub Šebesta. „Velmi si také cením pozitivního hodnocení práce potravinářské inspekce, které v posledních dnech zaznělo z Evropské komise. Taková pochvala je nejlepším argumentem proti všem, kteří v minulosti fungování systému v ČR zpochybňovali.“
 
Oznámení odeslaná systémem RASFF v letech 2005 až 2007 (podle dozorových orgánů)
 
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – převážně potraviny neživočišného původu
Státní veterinární správa (SVS ČR) – potraviny živočišného původu
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) – krmiva
Orgány ochrany veřejného zdraví (OOVZ) – materiály přicházející do styku s potravinami
Zpracovala: Martina Šmídtová, tisková mluvčí SZPI

25. 7. 2008