Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Ciguatoxiny způsobují zvracení, průjem a bolest z chladu do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Biologická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Biologická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Ciguatoxiny způsobují zvracení, průjem a bolest z chladu

Vydáno: 19.4.2013
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Analytickými metodami byla potvrzena první epidemie způsobená otravou ciguatoxiny po konzumaci ryb v Německu.

Prvními příznaky otravy jsou žaludeční nevolnost, zvracení a průjem. Většina lidí, kteří  prodělali otravu ciguatoxiny, trpí později také extrémně nepříjemnými pocity horka, brnění, a bolesti při kontaktu se studeným. Tyto symptomy mohou trvat týdny a dokonce i měsíce. Jestliže se takové příznaky objeví po konzumaci ryb, je velice pravděpodobné, že jde o otravu Ciguaterou, tzn. otravu ciguatoxiny. Ke konci roku 2012 nahlásily Úřední kontrolní laboratoře, Toxikologické informační středisko severního Německa a další veřejné zdravotní a veterinární úřady celkem 14 případů takovéto otravy, následující po konzumaci filetů z chňapala červeného (red snapper), Národní referenční laboratoři pro mořské biotoxiny a Středisku pro dokumentaci a hodnocení otrav Spolkového úřadu pro hodnocení rizik (BfR).

Spouštěčem otravy jsou metabolity produkované řasou patřící ke skupině tzv. dinoflagellat, které jsou nalézány na korálových útesech subtropických a tropických oblastí Karibiku, Indického oceánu a Pacifiku. Tyto řasy jsou potravou pro býložravé útesové ryby, které jsou potravou větších dravých ryb, v kterých se toxiny kumulují a takto se dostanou do lidského potravního řetězce. Otrava ciguatoxiny je jedním z nejběžnějších typů otrav rybami na celém světě. Do nedávna však byl tento druh otravy celosvětově omezen pouze na určité regiony. Důsledkem celosvětově rozšířeného obchodu s tropickými a subtropickými rybami, se očekává zvýšení výskytu těchto otrav. Spolkový úřad pro hodnocení rizik zaslal jídla z ryb, které konzumovaly postižené osoby a také vzorky z této várky ryb Evropské referenční laboratoři pro mořské biotoxiny ve městě Vigo (Španělsko). Použitím analytických metod zavedených v roce 2012 bylo potvrzeno, že vzorky ryb obsahují ciguatoxiny.

Podle odhadů se každý rok vyskytne 50 až 500 tisíc případů otrav ciguatoxiny. V Německu byly takovéto otravy rybami známé jako velmi vzácná cestovní onemocnění, vyskytující se u turistů, kteří strávili dovolenou v tropických nebo subtropických zemích, kde jedli rybí pokrmy. Současná epidemie je první, která je způsobena konzumací ryb zakoupených v Německu. Podle šetření, epidemie byla způsobena konzumací filetů chňapala červeného, které německý dovozce získal od indického distributora. Postižená zásilka byla stažena z prodeje okamžitě po zjištění příčiny otravy.

Důkaz ciguatoxinů vyžaduje speciálně citlivé analytické metody, protože příznaky vyvolané ciguatoxiny se objeví již při extrémně nízkých koncentracích. Jsou známy rozmanité chemické struktury ciguatoxinů, které se dále mohou měnit v závislosti na teritoriích ryb. Až do roku 2012, nebyly známé analytické metody, které by umožnily testovat ryby na ciguatoxiny v příslušném rozsahu koncentrací.

Evropská referenční laboratoř pro mořské biotoxiny (EURL) ve „Vigo“ zavedla analytické metody pro detekci ciguatoxinů v roce 2012 a zjistila ciguatoxiny ve většině rybích vzorků shromážděných v Německu v souvislosti s epidemií. Tato testovací metoda není zatím dostupná pro rutinní testování.

Zdroj:  BfR (Spolkový úřad pro hodnocení rizik, Německo)


Další informace:
Ciguatoxin (ciguateratoxin) - postrach rybářů žijících v tropických oblastech
Postrachem rybářů žijících v oblasti havajských ostrovů, Karibské oblasti, Tichomoří a Austrálie jsou ryby otrávené „ciguatoxinem“. Velmi časté případy nemocných ryb byly zaznamenány u větších dravých ryb žijících v blízkosti korálových útesů tropických moří – zejména barakudy a všech druhů kaniců. Tyto ryby jsou často loveny pro jejich chutné maso a stávají se tak potenciálním nebezpečím pro člověka.
Otrava těmito nemocnými rybami je poměrně častá u turistů, kteří cestují do těchto oblastí tzv.“na vlastní pěst“ a sami si tam připravují jídlo. Stává se, že jim rybáři prodají tyto nemocné ryby (nebo si je turisté sami uloví) a po pozření tohoto rybího masa onemocní.
Domorodci lovící v těchto oblastech mají vyzkoušenou praktiku, jak zjistit, zda je ryba nemocná. Odříznou kousek a vhodí ho do mraveniště. Pokud je rybí maso nezávadné, mravenci se k němu rychle seběhnou a začnou ho konzumovat. Pokud je ryba nemocná, vůbec si masa nevšimnou - naopak se od něho odtáhnou. Druhou „zkouškou“ je pokus na kočce. Pokud kočka maso nepozře nebo ho po pozření vyzvrací, je to důkaz toho, že rybí maso „není v pořádku“ a ryba se nedoporučuje konzumovat. Možná je to jen pověra, ale stoprocentně to funguje a místní lidé to tak běžně dělají.
Ciguatoxin byl izolován z masa a vnitřností „ciguatoxické ryby", ale ryba jej sama nevyrábí, jen jej v těle kumuluje. Toxin se nejvíce soustřeďuje ve vnitřnostech ryb - zejména v játrech. Do jejího těla se dostává s potravou. Předpokládá se, že toxin produkují určité druhy dinoflagellat – zejména Gambierdiscus toxicus. Za možného původce jedu jsou pokládány i určité druhy mořských řas, popřípadě bakterie. Po chemické stránce je ciguatoxin složitý polycyklický éter, který má extrémně vysokou toxicitu, kdy LD50 pro myš při p.o. podání je 0,045 mg.kg-1.
Nástup prvních příznaků onemocnění se objevuje 3 – 4 hodiny po požití toxické ryby. Dochází ke gastrointestinálním potížím, především k nevolnosti, zvracení, průjmům a abdominálním křečím. Objevují se i nervové příznaky včetně paralýzy svalů, projevující se necitlivostí, brněním obličejových svalů, poruchami dýchání, které mohou vést až ke smrti postiženého. Častými příznaky bývají i kardiovaskulární potíže, jako je bradykardie, tachykardie, arytmie a pokles tlaku. Zvláštním příznakem je odlišné vnímání pocitu tepla a chladu. Teplé je vnímáno jako studené a studené jako horké. Po několika dnech se může objevit vyrážka na kůži. Následují neurologické problémy, které mohou trvat několik týdnů až měsíců. K úmrtí dochází zřídka, a to v důsledku deprese dechu a křečí. Ciguatoxin narušuje činnost sodíkové pumpy, a dochází tak ke zvýšení propustnosti buněčné membrány pro sodíkové ionty. (Autor: Růžena Mirandová, Zdravotně sociální fakulta JU, České Budějovice)

Zdroj: http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=111

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018