Vydáno: 3. 8. 2022

Autor: viscojis.cz

Foto: Shutterstock

V internetovém moři módních diet na hubnutí  není zcela jednoduché se zorientovat. V současné době se do pomyslného popředí dostává zejména jeden typ diet. Jedná se o diety nízkosacharidové, ketogenní, ketonové, respektive diety omezující sacharidy. V první řadě je třeba se zorientovat v pojmech.

Ačkoliv na internetu většina diet bývá označována jako ketogenní, jedná se zpravidla o diety nízkosacharidové. Ketogenní dieta je ve své podstatě totiž způsobem stravování, ve kterém je většina celkového energetického příjmu hrazena tuky. Dle předem určeného poměru (dle indikace lékaře 2/3/4:1) propočítá zkušený nutriční terapeut i přívod bílkovin a konečně i sacharidů. Největší díl připadá vždy na tuky (2,3 nebo 4 díly) ku zbylému podílu – sacharidy + bílkoviny dohromady (1 díl). Celkové množství sacharidů zpravidla nepřesahuje 40-50 g/den.

Dieta je indikována jako léčebná u farmakorezistentních forem epilepsie, tj. není-li dosaženo uspokojivé kompenzace záchvatů při použití účinných léčiv proti epilepsii. I přesto, že přesný protikřečový mechanismus diety není zcela jasný, existuje zde více teorií, zejména však přímé protikřečové působení samotných ketolátek. Úspěšnost diety posuzujeme dle míry redukce záchvatů (více než 50 %). V dětském věku je mozek schopný lépe využít ketolátky, proto je dieta nejčastěji indikována u dětí ve věku 2-4 let. 

Ketonová dieta je z hlediska definice pojem nevhodný a jako takový by neměl být užíván.
Nízkosacharidová (angl. low carb) dieta. Zde je problém definice asi nejvýraznější. Základem je vždy omezení množství konzumovaných sacharidů. Shoda v množství doporučovaných sacharidů však neexistuje a definici nízkosacharidové diety tak může odpovídat různorodé množství. Literatura mnohdy za „ nízkosacharidové“ vydává i doporučení velice nízkých dávek sacharidů (50 g/den a méně). Což by, při dodržení správného poměru i mezi tuky a bílkovinami, odpovídalo výše popisované léčebné ketogenní dietě. Takové zařazení je tedy rozporuplné. U nízkosacharidových diet bývají hlavním zdrojem energie většinou bílkoviny, ve stravě je dále doporučováno přiměřené množství tuku s důrazem na kvalitu.

To vše je navíc nutné odlišit od ketogenních diet z „ internetu“, ale bohužel i z mnohých poraden za přispění poradců, kteří často zcela neodborně prodávají mj. různé dietní preparáty. V těchto případech se jedná o velice přísnou nízkosacharidovou dietu s vysokým obsahem bílkovin za současně velmi nízkého přívodu tuků (v léčebné ketogenní dietě je tuk naopak hlavním zdrojem energie). Tato dieta je neplnohodnotná a nutričně nevyvážená. Závažným problémem je téměř úplné chybění jakéhokoliv zdravotnického dohledu nad osobami, které se do diety pustí.  

Zatímco v léčebné ketogenní dietě je nutné respektovat nastavený poměr živin a jakékoliv odchylky mohou znamenat narušení kýženého efektu, stejnojmenné diety z internetu poměr nedodržují. Omezují sacharidy, ovšem již ne bílkoviny. Některé aminokyseliny (= základní stavební kameny bílkovin) jsou tzv. glukogenní, mohou tedy být procesem glukoneogeneze (= novotvorba cukru) v játrech a ledvinách převedeny na glukózu (= cukr). Tento proces nás zachraňuje v situacích, kdy po delší dobu nedochází k přísunu sacharidů a tedy zdrojů energie. Zastánci vyřazování sacharidů ze stravy argumentují tím, že naše tělo si je umí vyrobit. Je třeba se však pozastavit nad přirozeností takového počínání. Kromě velké zátěže právě pro zmíněné dva orgány (játra a ledviny) v případě dlouhodobého nedostatku přívodu sacharidů je tu také otázka dlouhodobé udržitelnosti. 

Stejně jako léčebná ketogenní dieta není vhodná pro každého pacienta, je vhodné zvážit, pro koho je relativně radikální změna stravování vhodná. Pokud se někdo doposud stravuje koblihami, masnými výrobky, o kterých si myslí, že mají vysoký obsah masa, zeleninu jí maximálně 1x denně a vše prolévá buď limonádami s cukrem nebo se sladidlem, proč chce po hlavě skočit do druhého extrému v podobě přísné nízkosacharidové stravy? U velké části populace by změna stravování byla více než vhodná.

Nevhodné složení stravy (ať se jedná o vegetariánskou, nízkosacharidovou nebo běžnou stravu) není samo o sobě důvodem pro zavržení typu stravy jako takového. Naopak, důraz na kvalitu stravy je pojítkem všech smysluplných výživových doporučení, ať se již jedná o jakýkoliv způsob stravování. Jako problematický lze vnímat psychologický podtext všemožných dietních doporučení, nízkosacharidovou a ketogenní dietu nevyjímaje, kde se opět jedná o systém zákazů a mnohdy zbytečně vyhrocených omezení.

Do výživy je velmi nebezpečné vnášet jakákoliv dogmata, je jistě vhodné omezit konzumaci zpracovaných potravin, soli, přidaného cukru (pozor, nerovná se sacharidů!). Naopak navýšit konzumaci zeleniny a ovoce a mnoho dalšího. To ovšem v žádném případě neznamená, že jedinou správnou variantou je nízkosacharidová strava. Cukr a obšírněji ani sacharidy nejsou první a bohužel zdaleka ne poslední, které se ocitly na pomyslném pranýři v řešení nadváhy a obezity. A tak cukr, potažmo sacharidy se stávají úhlavním nepřítelem při hledání další diety, která může zakrýt nedostatek vůle k dlouhodobé, celkové a smysluplné změně aktuálních stravovacích návyků.