Závěry studie, kterou 20. ledna v Bruselu představily Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
Česká republika je v rámci Evropské unie zemí nejhůře postiženou výskytem nebezpečných potravinářských mikrobů
kampylobakter a salmonela.
Podle výzkumu, který se zabýval výskytem infekčních onemocnění přenosných ze zvířat na člověka v EU v roce 2007, jsou choroby způsobené bakterií rodu kampylobakter v Unii na vzestupu. Naopak počet pacientů trpících salmonelózou v EU klesá.
Kampylobakter, který podobně jako
bakterie rodu salmonela způsobuje střevní infekce, se nejčastěji vyskytuje v syrovém mase, v drůbeži, v nepasterovaném mléce a ve vodě.
V roce 2007 onemocnělo kvůli nákaze kampylobakterem v evropské sedmadvacítce celkem přes 200 000 lidí, což je 14% nárůst oproti roku 2006. V Česku to bylo 24 000 nakažených, v přepočtu tedy o 234 případů na 100 000 obyvatel, což je nevyšší výskyt ze všech členských států EU.
Po Česku ohrožuje kampylobakter nejvíce Německo, které však ve srovnání s ČR vychází ze statistik o poznání lépe: v roce 2007 zaznamenalo 80 případů na 100 000 obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Lotyšsko, kde nebyl nahlášen ani jeden případ onemocnění.
Andrea Ammonová z
ECDC konstatovala, že je těžké říci, proč je na tom Česko o tolik hůř než ostatní státy, souvisí to prý s mnoha faktory, které se stále ještě zkoumají.
ČR je na tom nejhůře co se týče výskytu salmonelózy, která se projevuje průjmy, horečkou, zvracením a bolestmi hlavy. Původcem salmonelózy, kterou před dvěma lety onemocnělo v Unii celkem přes 151 000 lidí, mohou být např. zkažené nebo syrové potraviny.
V roce 2007 touto infekcí onemocnělo přes 17 000 lidí, což činí v přepočtu přes 170 nemocných na 100 000 obyvatel. O trochu lépe jsou na tom Slováci, kterých v průměru na 100 000 obyvatel onemocnělo 155. Nízký výskyt mají Francie, Řecko, Portugalsko a Rumunsko.
Doporučení, jak se vyhnout salmonelóze
- Nejčastějším zdrojem nákazy jsou
maso,
ryby,
drůbež a
vejce. Proto je nutné tyto potraviny řádně upravit tepelně. Salmonely ničí teplota nad 75 °C po dobu minimálně 15 minut. Proto se doporučuje zachovat var alespoň 20 minut, aby teplo proniklo dovnitř pokrmu.
- Salmonely nesnášejí kyselé prostředí, a takže když se např. do majonézy k vajíčkům přidá ocet, je riziko téměř nulové.
- Vysoce riziková jsou kuřata a hamburgery připravené na rotujícím grilu, kde na ně kape šťáva ze syrových kusů. Zničení salmonel nezaručí ani ohřev v mikrovlnné troubě.
- Riziková může být i zelenina, proto se při nákupu vyplatí vybírat potraviny čerstvé a je žádoucí sledovat
datum použitelnosti.
- U masa je varující našedlá barva. Dalším vodítkem pro čerstvost může být malá „finta“: když se po zatlačení lžičkou důlek ihned nevyrovná, takové maso nekonzumovat. Chybou je také kupovat uzeniny našedlé a nazelenalé a dále ovoce s hnilobnými skvrnami.
- Při vaření je nutné dodržovat základní hygienické pravidlo - neustále si mýt ruce, zejména při přechodu od práce se syrovým masem k práci s masem uvařeným, od čištění syrové zeleniny k porcování knedlíků a podobně.
Zdroj: EU
Poznámka: Reakci Hlavního hygienika ČR Michaela Víta na tuto studii si můžete přečíst na adrese