Bezpečnost potravin

ČR je nejvíc z celé EU postižena výskytem bakterií salmonela a kampylobakter 

Vydáno: 21. 1. 2009
Autor: bodokova1

Závěry studie, kterou 20. ledna v Bruselu představily  Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).

Česká republika je v rámci Evropské unie zemí nejhůře postiženou výskytem nebezpečných potravinářských mikrobů kampylobakter a salmonela.
 
Podle výzkumu, který se zabýval výskytem infekčních onemocnění přenosných ze zvířat na člověka v EU v roce 2007,  jsou choroby způsobené bakterií rodu kampylobakter v Unii na vzestupu. Naopak počet pacientů trpících salmonelózou v EU klesá.
 
Kampylobakter, který podobně jako bakterie rodu salmonela způsobuje střevní infekce, se nejčastěji vyskytuje v syrovém mase, v drůbeži, v nepasterovaném mléce a ve vodě.
 
V roce 2007 onemocnělo kvůli nákaze kampylobakterem v evropské sedmadvacítce celkem přes 200 000 lidí, což je 14% nárůst oproti roku 2006. V Česku to bylo 24 000 nakažených, v přepočtu tedy o 234 případů na 100 000 obyvatel, což je nevyšší výskyt ze všech členských států EU.
 
Po Česku ohrožuje kampylobakter nejvíce Německo, které však ve srovnání s ČR vychází ze statistik o poznání lépe: v roce 2007 zaznamenalo 80 případů na 100 000 obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Lotyšsko, kde nebyl nahlášen ani jeden případ onemocnění.
 
Andrea Ammonová z ECDC konstatovala, že je těžké říci, proč je na tom Česko o tolik hůř než ostatní státy, souvisí to prý s mnoha faktory, které se stále ještě zkoumají.
 
ČR je na tom nejhůře  co se týče výskytu salmonelózy, která se projevuje průjmy, horečkou, zvracením a bolestmi hlavy. Původcem salmonelózy, kterou před dvěma lety onemocnělo v Unii celkem přes 151 000 lidí, mohou být např. zkažené nebo syrové potraviny.
 
V roce 2007 touto infekcí onemocnělo přes 17 000 lidí, což činí v přepočtu přes 170 nemocných na 100 000 obyvatel. O trochu lépe jsou na tom Slováci, kterých v průměru na 100 000 obyvatel onemocnělo 155. Nízký výskyt mají Francie, Řecko, Portugalsko a Rumunsko.
 
Doporučení, jak se vyhnout salmonelóze
          Nejčastějším zdrojem nákazy jsou maso, ryby, drůbež a vejce. Proto je nutné tyto potraviny řádně upravit tepelně. Salmonely ničí teplota nad 75 °C po dobu minimálně 15 minut. Proto se doporučuje zachovat var alespoň 20 minut, aby teplo proniklo dovnitř pokrmu.
          Salmonely nesnášejí kyselé prostředí, a takže když se např. do majonézy k vajíčkům přidá ocet, je riziko téměř nulové.
          Vysoce riziková jsou kuřata a hamburgery připravené na rotujícím grilu, kde na ně kape šťáva ze syrových kusů. Zničení salmonel nezaručí ani ohřev v mikrovlnné troubě.
          Riziková může být i zelenina, proto se při nákupu vyplatí vybírat potraviny čerstvé a je žádoucí sledovat datum použitelnosti.
          U masa je varující našedlá barva. Dalším vodítkem pro čerstvost může být malá „finta“: když se po zatlačení lžičkou důlek ihned nevyrovná, takové maso nekonzumovat. Chybou je také kupovat uzeniny našedlé a nazelenalé a dále ovoce s hnilobnými skvrnami.
          Při vaření je nutné dodržovat základní hygienické pravidlo – neustále si mýt ruce, zejména při přechodu od práce se syrovým masem k práci s masem uvařeným, od čištění syrové zeleniny k porcování knedlíků a podobně.
 
Zdroj: EU
Poznámka: Reakci Hlavního hygienika ČR Michaela Víta na tuto studii si můžete přečíst na adrese