Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Detekce nemocných krav již před porodem do kategorie

Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Detekce nemocných krav již před porodem

Vydáno: 25.5.2008
Tisk článku
Hlavním tématem 4. kongresu veterinárních lékařů v Lipsku byl metabolismus dojnic v okoloporodním období a metody mapující jeho stav.  
Profesor Dr. Rudolf Staufenbiel ze Svobodbé univerzity v Berlíně představil výsledky nových studií na téma tranzitní fáze a období rané laktace:
  • Kontinuální dojení krav není smysluplné: Doporučení z USA uvádějí, že je možné zcela vynechat fázi stání na sucho. I když toto opatření vedlo k celkové stabilizaci metabolismu, snížení mléčné užitkobvosti o přibližně 1000 kg je neakceptovatelné. Profesor Staufenbiel proto doporučuje období stání na sucho rozdělit do dvou fází, z nichž ta první by měla trvat minimálně 28 až 38 dní. Pobyt plemenic na pastvě je možno jen doporučit. Menší korektury BCS (Body Condition Score) směrem dolů jsou možné a je možné je podpořit prostřednictvím venkovního pobytu krav (vzduch, světlo a měkká podložka pro pohyb).
  • Fáze přípravy na porod u jalovic: Jalovice by měly absolvovat pouze jediný týden přípravy na porod. Je možné i tuto fázi úplně vynechat. Protože když zůstanou ve skupině tranzitních zvířat příliš dlouho, velmi rychle ztuční. Následkem je trojnásobný nárůst procenta obtížných porodů (třítýdenní přípravná fáze) v porovnání s přípravnou fází trvající jenom jeden týden. Jalovice by měly mít zajištěn 6 až 8 týdnů před porodem oční kontakt se skupinou krav.  
  • Optimální tělesná kondice jalovic: Profesor Staufenbiel ji uvedl jako ideální výšku tukové vrtvy na hřbetě 15 až 20 mm (BCS 2,5 až 3). Při dosažení tohoto stupně kondice je možné očekávat nejlepší průběh porodu a nejvyšší mléčnou užitkovost. Porody mrtvých plodů prodlužují mezidobí o celých 88 dní (458 oproti 370 dním).
 
Poruchy metabolismu
Hlavním cílem tranzitního období by měla být mnohem více než byla doposud zdůrazňována, optimalizace koncentrace inzulinu v krvi. Krávy zpravidla onemocní v případě, když metabolismus již nezvládne koncentrovat inzulin v krvi v dostatečném množství. Již 4 týdny před očekávaným porodem je možné pomocí analýzy krevního vzorku detekovat krávy, které jsou ohroženy metabolickou poruchou (zvýšená koncentrace glukózy). Metabolické poruchy způsobují mnoho velmi negativních zdravotních komplikací – obtížné porody, ketózy, steatózu jater a dislokaci slezu, ale i je možné sem zařadit i záněty mléčné žlázy. Díky novým poznatkům z této oblasti je možné výrazně zredukovat riziko výskytu metabolických poruch v průběhu posledních 14 dnů před porodem (např. zvýšením obsahu energie v KD pomocí propylenglykolu nebo glycerinu). Existuje však také nebezpečí, že se koncentraci inzulinzu v krvi nepodaří upravit pomocí přídavku energie. Profesor Staufenbiel varuje před ukvapeným a nerozvážným používáním krmých tuků k navýšení obsahu energie v krmné dávce.
 
Detekce chorob analýzou krevního vzorku
Volné mastné kyseliny (NEFA) mají nejlepší vypovídací schopnost. Jejich koncentrace v krvi by měla být analyzována nejlépe již 2 týdny před porodem a nejpozději v den porodu. Pokud naměřená hodnota převyšuje 0,8 mmol/ml, znamená to, že krávy příliš mobilizují tukové rezervy z důvodu nedostatku pohotovostních zdrojů energie, což má negativní dopad na metabolismus, imunitní systém a v neposlední řadě také na plodnost. Predikce onemocnění u dojnic byla hlavním námětem příspěvku prof. Dr. Manfreda Fürlla z univerzity v Lipsku. Vědec demonstroval, jak je možné již 4 týdny před porodem pomocí analýzy krevního vzorku zjistit riziko výskytu obtížných porodů a vzniku cyst na vaječnících po porodu. Inzulinu podobný růstový faktor IGF-1 (identifikace stojí cca 15 EUR) je nejvhodnějším indikátorem chyb v managementu a krmení plemenic v období stání na sucho. Nově je taky možné indikovat zatížení metabolismu prostřednictvím antioxidantů v lymfě. U krav trpících po porodu infekcí byly hodnoty koncentrace ochranných antioxydantů po porodu nižší o více než polovinu.
 
Zánět dělohy jako příčina neplodnosti
Prof. Dr. Axel Sobiraj z univerzity v Lipsku uvedl, že více než 70 % krav, které byly opakovaně neúspěšně inseminovány, trpí chronickým zánětem dělohy, což vede nakonec k úplné neschopnosti zabřeznout. Stanovení přesné a spolehlivé diagnózy není u takto postižených krav prostřednictvím biopsie sliznice možné. Stěry ani sonografická a vaginoskopická vyšetření nedokážou poskytnout spolehlivé výsledky. Hlavním cílem prevence proto musí být tyto neléčitelné případy zjistit a eliminovat je již v raném stadiu. Na vznik chronického zánětu dělohy jsou především náchylné rizikové dojnice (obtížné porody nebo porody mrtvých telat, dvojčata, zadržení lůžka, jinak nemocné plemenice).
 
Boj s E. coli mastitidami
Profesor Sobiraj představil i výsledky nejnovější studie zabývající se analýzou mastitid vyvolaných zárodky E. coli. Přibližně 10 % všech postižených krav hyne, každá čtvrtá nemocná čtvrť vemene již dále neprodukuje mléko. Lepší výsledky terapie byly zaznemanány při aplikaci antibiotika fluorochinolonu (účinná látka enrofloxacin) v porovnání s cefalosporinem (účinná látka cefquinom).
 
Kvalita krmiv a zdravotní stav vemene
Dr. Birgit Schwagerick z veterinární služby Meklenburska-Předních Pomořan analyzovala zdravotní stav mléčné žlázy dojnic z devíti velkých mléčných farem. Prokázala, že klíčovou roli v odolnosti plemenic vůči onemocnění mléčné žlázy je metabolismus. Když jsou zvířata vystavena nadměrnému působení stresorů (ketóza, steatóza jater) jsou významně náchylnější na vznik mastitidy. Mastitidy způsobené vnějším prostředím jsou na vzestupu. Jejich vznik predisponuje zhoršená kvalita objemných krmiv a siláží. Úspěšná a dlouhodobá sanitace může proběhnout jedině za předpokladu, že se trvale zlepší kvalita podávaných krmiv.
 
Zdravotní stav dojnic, rozhodující ekonomický faktor
Ekonom Martin Sacher ze saského zemského ústavu v Köllitsch demonstroval ve svém příspěvku, že v chovu dojného skotu existují velké rezervy v oblasti zdravotního stavu plemenic. V nových německých spolkových zemích se 90 % celkového zisku realizuje prostřednictvím výroby mléka. Hlavním zdrojem finančních ztrát je příliš vysoká brakace, terá dosahuje 35 až 40 %. Z toho bohužel 87 % jde na vrub zánětů vemene, infertility a pouze 13 % zbývá na nepovinnou selekci (užitkovost, věk, plemenná příslušnost).
U každé dojnice je možné ušetřit finanční částku ve výši 84 EUR v případě, že se podaří snížit brakaci ze 40 na 35 %. Pokud se podaří zkrátit délku mezidobí ze 411 na 395 dní, představuje to pro chovatele zvýšení zisku o 59 EUR na 1 dojnici za rok. Pokles ztrát v odchovu telat ze současných 15,3 na méně než 8 % může přinést dalších 49 EUR.
 
Kranke Kühe vor dem Kalben finden. Primus, 2008, č. 4, s. 16-18
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021