Bezpečnost potravin

Dieta s nízkým obsahem FODMAP

Vydáno: 7. 1. 2019
Autor: Společnost pro výživu

Společnost pro výživu publikovala článek v časopise "Zpravodaj pro školní a dietní stravování" 6/2018.

FODMAP je termín, který definovali vědci na univerzitě Monash a vymezuje skupinu fermentovatelných sacharidů s krátkým řetězcem. Jedná se o zkratku počátečních písmen slov fermentovatelné oligo-, di-, monosacharidy a polyoly. Jejich společným znakem je, že se obtížně vstřebávají v tenkém střevě a přechází do tlustého střeva v nezměněném stavu. Zde jsou štěpeny sacharolytickými bakteriemi (rychlá fermentace), přičemž vedlejším produktem této činnosti je tvorba velkého množství střevních plynů (oxid uhličitý, vodík, metan). Rozpětí střevního lumen (viscerální distenze) a následná aktivace mechanoreceptorů jsou pravděpodobně hlavními faktory, které vedou ke spuštění řady střevních obtíží. FODMAP jsou běžnou součástí stravy, specifi cké je pouze tolerované množství u jednotlivých osob. Cílem diety s nízkým obsahem FODMAP je identifi kovat konkrétní spouštěče střevních obtíží, jejich zdroje ve stravě a modifi kovat dietu.

Zástupci FODMAP ve stravě:

Oligosacharidy: Prvním typem jsou fruktooligosacharidy (FOS nebo fruktany), které se nacházejí v potravinách, jako je pšenice, žito, cibule a česnek. Druhým typem jsou galaktooligosacharidy (GOS) přítomné v luštěninách.

Disacharidy: Jediným disacharidem klasifi kovaným jako FODMAP je laktóza. Zdroje: mléko a mléčné výrobky (například podmáslí, tvaroh, syrovátka, sušené mléko, sladká i zakysaná smetana, jogurt a další).

Monosacharidy: Výzkum ukazuje, že přibližně 30 až 40 % zdravých jedinců a lidí se syndromem dráždivého střeva netoleruje fruktózu. Přesněji řečeno nadbytek fruktózy v poměru ke glukóze. Glukóza pomáhá ve střevě vstřebávat frukózu tím, že společně prostupují přes střevní stěnu do krevního oběhu. Pokud příjem fruktózy převyšuje množství glukózy, tělo není schopno efektivně fruktózu vstřebat a tato nevstřebaná fruktóza vyvolává přesun extracelulární tekutiny do tenkého střeva a tím i jeho rozpětí. Potraviny se stejným poměrem fruktózy ke glukóze mohou tudíž zůstat ve stravě, aniž by způsobovaly obtíže. Zdroje: med, nektar z agáve, ovoce, ovocné šťávy, čistá krystalická fruktóza a glukózo-fruktózové nebo fruktózo–glukózové sirupy.

Polyoly: polyoly jsou cukerné alkoholy, které se přirozeně vyskytují v některých druzích ovoce a zeleniny a používají se jako sladidla. Tyto cukerné alkoholy nejsou plně vstřebávány v tenkém střevě, a proto mohou způsobovat gastrointestinální
příznaky. Polyoly zahrnují mannitol, sorbitol, maltitol, isomalt a xylitol. 

Autorka: Mgr. Petra Hýsková, Oddělení léčebné výživy ÚVN-VFN Praha

  • Celý článek (PDF) 
    „Zpravodaj pro školní a dietní stravování“ 6/2018, s. 88 – 91

 

Zdroj: Společnost pro výživu