Bezpečnost potravin

Dohled, prevence a kontrola leishmanióz v EU a sousedních zemích

Vydáno: 1. 7. 2022
Autor: KM EFSA

Technická zpráva ECDC

Dne 20. června 2022 zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) technickou zprávu s názvem „Dohled, prevence a kontrola leishmanióz v Evropské unii a sousedních zemích“. Tato technická zpráva představuje epidemiologii lidských a zvířecích leishmanióz v EU a příslušných sousedních zemích a dochází k závěru, že uvedená choroba je stále rozšířená a nedostatečně hlášená v mnoha zemích jižní Evropy, severní Afriky a Blízkého východu a že je třeba zlepšit prevenci a kontrolu leishmaniózy na základě důkladného dozoru u lidí, zvířat a vektorů; a zvýšit informovanost veřejnosti na základě přístupu založeného na jednom zdraví. 

Leishmanióza je souborný název pro parazitická onemocnění způsobená prvoky z rodu Leishmania, jejichž přenos na člověka probíhá štípnutím bodavého hmyzu rodu Phlebotomus a Lutzomyia, který žije především v lesnatých územích tropického a subtropického pásu. V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie. Existují leishmaniózy i u jiných obratlovců než u člověka (např. u plazů, morčat či psovitých šelem). Onemocnění se projevuje třemi hlavními způsoby: jako kožní, mukokutánní a viscerální leishmanióza. Kožní forma se projevuje kožními vředy, mukokutánní forma se projevuje vředy na kůži, v ústech a v nose, viscerální forma se zpočátku projevuje kožními vředy, později horečkou, nízkým počtem červených krvinek a zvětšenou slezinou a játry. 

Výskyt jednotlivých druhů leishmanií se významně geograficky liší. V zemích jižní Evropy se nachází autochtonně pouze Leishmania infantum. Podle údajů WHO/EURO z posledních let je autochtonní leishmanióza endemická v Albánii, Alžírsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Egyptě, Francii, Gruzii, Řecku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Kosovu, Libanonu, Lybii, Maltě, Černé Hoře, Severní Makedonii, Palestině, Portugalsku, Rumunsku, Srbsku, Slovinsku, Tunisku, Ukrajině a Turecku. Ve všech těchto zemích se vyskytuje Leishmania infantum, zatímco Leishmania major a Leishmania tropica se vyskytují pouze v zemích severní Afriky a v Ázerbájdžánu. Leishmania donovani s.s. byla zatím popsána jen v některých oblastech Kypru a Turecka. 

Zpráva uvádí, že současná opatření pro prevenci a kontrolu leishmaniózy a přístup k platným diagnostickým metodám a účinné léčbě jsou nedostatečné. To by mohlo mít významné důsledky pro onemocnění, včetně zvýšení výskytu v EU a sousedních zemích, šíření Leishmania spp. do nových oblastí, které zůstávají bez povšimnutí, nárůstu selhání léčby a rozvoje rezistence vůči léčbě. Zpráva také popisuje opatření pro dohled, prevenci a kontrolu zavedená ve 40 zemích Evropy, severní Afriky, Středního východu, Turecka a Kavkazu, kde jsou leishmaniózy endemické nebo kde byly hlášeni vektoři parazitů leishmania. 

Informace byly shromážděny prostřednictvím rozsáhlého, nesystematického přehledu vědecké a tzv. šedé literatury (dokumenty, které nejsou formálně publikovány, tj. neprocházejí standardním vydavatelským procesem – zprávy, vysokoškolské kvalifikační práce, pracovní a studijní materiály apod.) zveřejněné v letech 2009 až 2020 a prostřednictvím dotazníků zaměřených na veřejné zdraví a veterinární vnitrostátní orgány v cílových zemích. Tyto informace byly shromážděny, aby poskytly základ pro doporučení ohledně možných budoucích opatření k posílení dozoru, prevence a kontroly leishmanióz s cílem snížit dopad této choroby v EU a sousedních zemích. 

Technickou zprávu „Surveillance, prevention and control of leishmaniases in the European Union and its neighbouring countries“ lze najít na adrese:

 

Doplňující informace k tématu lze nalézt rovněž například na následující adrese:

 

 

 
Zdroj: ECDC