Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek dTest Srovnání: Citrusové limonády do kategorie

Aktuality > Aktuality

dTest Srovnání: Citrusové limonády

Vydáno: 15.2.2021
Tisk článku
Autor: dTest
Článek publikovaný v časopise dTest 2/2021

Foto: Archiv MZe 

Přestože poslední měsíce cestování příliš nepřejí, nepřestáváme sledovat otázku rozdílného složení potravin v různých zemích Evropské unie. Tentokrát nám osobní zkušenost napověděla podívat se na rozdíly ve složení citrusových limonád. Je dlouho známým faktem, že se limonády v různých státech různě sladí. Někde používají cukr, jinde fruktózo-glukózový sirup. My jsme však pojali podezření, že se v některých státech navíc do složení vloudila i náhradní sladidla.

Rozjeli jsme se proto do německých, polských a českých obchodů, abychom si z nich přivezli zástupce globálně rozšířených citrusových limonád: po citrónech chutnající Sprite či 7up a pomerančové nápoje Fanta a Mirinda. Za dvěma (Spritem a Fantou) stojí prostřednictvím svých národních poboček společnost Coca-Cola, značky Mirinda a 7up patří do stáje PepsiCo.

Na našem stole přistály čtyři trojice limonád, přičemž jsme při výběru dbali na to, aby měly co nejpodobnější etikety. Do srovnání jsme se snažili zařadit vždy balení s co nejpodobnějším objemem. Předtím jsme si však ještě ověřili, že se složení limonád v lahvích různé velikosti neliší. Důkladně jsme prostudovali informace na všech etiketách, abychom zjistili, v čem se výrobky z různých zemí odlišují.

Jiná země, jiná chuť

Pokud se vám někdy zdálo, že limonáda v cizině chutná jinak než doma, můžeme vám dát za pravdu. Odlišností mezi jednotlivými státy jsme našli víc než dost, přičemž se potvrdilo i naše podezření na rozdílné používání náhradních sladidel. Z pohledu českého zákazníka se náhradní sladidla objevují ve všech čtyřech limonádách. Jediným nápojem, který byl ve všech třech zemích oslazen shodně cukrem a steviol-glykosidy, je citrónový 7up. Ovšem nápoje Sprite, Fanta a Mirinda lze v zahraničí koupit i bez nich.

Sprite slazený pouze cukrem prodávají v Německu i v Polsku. Česká va­rian­ta obsahuje fruktózo-glukózový sirup doplněný směsí acesulfamu K, aspartamu a neohesperidinu DC. Pravda je, že se rozdíl promítl i do výživových údajů. Česká varianta obsahovala nejméně cukru (2 g/100 ml) a na etiketě byla dokonce pojmenována jako nízkoenergetická limonáda. Německá a polská varianta ukrývá cukru čtyřikrát, respektive pětkrát víc.

Mirindu s cukrem a bez náhradních sladidel seženete pouze u našich západních sousedů. Polská i česká Mirinda deklarují shodné složení kombinující fruktózo-glukózový sirup s acesulfamem a sukralózou. V nutriční tabulce se rozdíl projevil následovně: německá Mirinda ve 100 ml obsahuje 9,4 g cukru, česká a polská 7,8 g.

V případě Fanty měly všechny tři státy svou originální verzi. Německá je slazená cukrem, polská cukrem, cyklamátem a sacharinem. Česká receptura částečně kopíruje polskou, pouze místo cukru používá fruktózo-glukózový sirup. Rozdílný je u všech tří variant i obsah cukru. Nejsladší německá Fanta obsahuje 7,6 g/100 ml, za ní následuje s 6,9 g/100 ml česká, nejnižší hodnotu 6,5 g/100 ml deklaruje polský výrobek.

Proč to?

Důvody rozdílného způsobu slazení můžeme jen odhadovat, skutečné příčiny odlišností receptur znají pouze výrobci. Námi zjištěné rozdíly jsme proto předali českým pobočkám firem Coca-Cola a Mattoni 1873, která u nás sortiment PepsiCo vyrábí v licenci, s žádostí o vysvětlení.

Spor cukr versus fruktózo-glukózový sirup se v minulosti řešil několikrát, my sami jsme se ním setkali například při srovnávání limonády Coca-Cola (dTest 5/2018). Jako vysvětlení se uváděla například lepší rozpustnost sirupu nebo to, že fruktózo-glukózovým sirupem jsou slazeny i originální americké limonády. České zastoupení Coca-Coly k tomu navíc otázku užívání cukru a sirupu vysvětluje nabídkou dodavatelů v jednotlivých zemích.

Přídavek náhradních sladidel může souviset se snahou snížit obsah cukru v nápojích. Z těchto důvodů se s éčkovými sladidly můžeme již delší dobu setkávat například v anglických limonádách. Totéž nám sdělila jak Coca-Cola, tak Mattoni 1873. Kombinací přírodních a nízkokalorických náhradních sladidel pracují na snižování obsahu cukrů v nápojích.

K tomu bychom mohli podotknout, že slazené limonády v žádném případě nemají tvořit páteř pitného režimu, ale měly by být spíše jakýmsi nápojovým dezertem. S tímto přístupem k věci by zřejmě nebylo přidávání náhradních sladidel do běžných nápojů nutné.

Nám by se takový přístup líbil víc. Bezpečnost sladivých éček byla sice mnohokrát podrobena zkoumání a povoleny jsou zdravotně nezávadné látky, nicméně jejich chuť se ve výrobcích často projevuje. Pokud tak zákazník sáhne po limonádě s přídavkem náhradních sladidel, může být nepříjemně překvapen. Tomu navíc nahrává i fakt, že dříve se sacharin či aspartam spojovaly se speciálními light verzemi nápojů. Dnes již tato „jistota“ neplatí. U námi srovnávaných limonád – s výjimkou českého Spritu – se zákazníci o použití éčkových sladidel dozvědí pouze ze seznamu ingrediencí, při nepozorném výběru je pak mohou poznat až na jazyku. 

Pokračování článku zde

 

Zdroj: dtest.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021