Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek dTest: Test konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě 2021 do kategorie

Aktuality > Aktuality

dTest: Test konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě 2021

Vydáno: 6.9.2021
Tisk článku
Autor: dTest
Test publikovaný v časopise dTest 9/2021

Mít doma konzervu tuňáka se hodí, v časové nouzi pomůže třeba s přípravou rychlého oběda nebo večeře. Abychom vám pomohli vybrat do zásoby ty nejlepší, poslali jsme do laboratoře devět konzerv tuňáka ve vlastní šťávě. Sledovali jsme jejich kvalitu, bezpečnost, chuť i to, zda výrobci nešidí na váze. Ke dvěma vzorkům jsme navíc připojili také jejich německé dvojníky a byli jsme svědky zajímavého srovnání.

Test tuňákových konzerv zohlednil fakt, že právě plechovky s tuňákem jsou v Česku nejčastěji nakupovanými rybími konzervami. Do laboratoře jsme vyslali devět vzorků z českých obchodů a ke dvěma z nich jsme pořídili i německé dvojníky pro kontrolu případných rozdílů v kvalitě.

Nejvyšší podíl na celkové známce mělo senzorické hodnocení. Při něm jsme nechali zkontrolovat, zda obsah konzerv odpovídá deklarované jakosti. Na každé tuňákové plechovce totiž najdeme povinné informace o tom, jakou formu masa výrobce použil. Různé formy mají různou cenu od nejlacinější drtě, přes kousky, kusy až po celé kusy masa a celé filety. Pro každou z úprav pak legislativa dává rozdílní požadavky na vzhled. V našem výběru jsme měli zástupce celého masa i kousků. Senzorické hodnocení ukázalo, že konzervy s celými kusy tuňáka měly s dodržením předepsaných požadavků o něco více problémů než konzervy s kousky.

Další analýzy sledovaly obsah a kvalitu tuku. Obecně má rybí tuk výživově příznivé složení, bohužel se ukázalo, že zrovna v tuňákových konzervách ho není příliš mnoho.

Poté následovala kontrola nežádoucích látek. Vybrali jsme si histamin, což je jeden z výsledků kažení rybího masa a zároveň jde o látku, která může způsobovat vážné zdravotní problémy. V tomto ohledu však můžeme testované tuňákové konzervy označit za zcela bezpečné. Dále jsme nechali změřit množství těžkých kovů. V souvislosti s rybami je problematická zejména rtuť, její nálezy však nepřekročily legislativou dané limity. Totéž platí i pro další těžké kovy: kadmium a olovo.

Poslední zkouška sledovala, jak výrobci dodržují deklarovanou hmotnost obsahu konzerv a také samotného rybího masa. Zatímco při vážení ryby včetně nálevu nebyly žádné problémy, v případě samotného rybího masa váha několikrát ukázala nižší číslo, než kolik avizovala etiketa.

Součástí testu bylo i porovnání kvality českých a německých výrobků. Ukázalo se, že z pohledu českého zákazníka nejméně příjemné rozdíly byly v ceně. Německé konzervy byly levnější, navíc obsahovaly větší množství samotného rybího masa.

  • Publikováno v časopise dTest 9/2021



Zdroj: dTest 

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021