Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Důsledky nového hodnocení alkoholických nápojů a etylkarbamátu IARC pro dozor nad potravinami do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Důsledky nového hodnocení alkoholických nápojů a etylkarbamátu IARC pro dozor nad potravinami

Vydáno: 31.8.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Úplný překlad článku uvedeného dříve ve zkrácené verzi s názvem „IARC nově posuzuje karcinogenní riziko z alkoholických nápojů“.
1. Úvod
Mezinárodní centrum pro výzkum rakoviny (IARC) v únoru 2007 IARC znovu zařadilo nové hodnocení důsledků konzumace alkoholických nápojů do programu svých monografií, a sice prostřednictvím pracovní skupiny, jejímž členem je D.W. Lachenmeier z Úřadu chemického a veterinárního vyšetřování v Karlsruhe. (www.cvua-karlsruhe.de). Přitom bylo provedeno i nové posouzení etylkarbamátu, který se v alkoholických nápojích často vyskytuje.
V dalším textu jsou shrnuta hodnocení, která jsou k dispozici a jsou diskutovány důsledky pro orgány kontroly potravin. Pro získání podrobností ohledně způsobu vyhodnocování IARC je odkazováno na:
-         IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Vol. 96, Alcoholic Beverage Consumption and Ethyl Carbamate (Uretane), v době publikace originálu bylo v tisku, Lyon Francie, 2007
-         IARC Meeting Summary, Vol. 96 Alcoholic Beverage Consumption and Ethyl Carbamate (Uretane) 6.-13. 2. 2007 http://monographs.iarc.fr/ENG/Meetings/vol96-summary.pdf (2007)
-         Brest and colorectal cancers are associated with alcohol consumption, says IARC, IARC Pres release No 175 Lyon France (2007)
-         Cancerogenity of alcoholic beverages, Lancet Oncology 8, 292-293 (2007)
 
2. IARC – posouzení alkoholických nápojů
Již dlouho je známo, že spotřeba alkoholických nápojů je příčinou rakoviny dutiny ústní, hrtanu, hltanu a jícnu. Přiřazení nejčastěji se vyskytujících druhů rakoviny – prsu a tlustého střeva – do tohoto seznamu ukazuje, že závažnost onemocnění rakovinou, které je přisuzováno alkoholu je větší, než se dosud předpokládalo. V posledních 20 letech byl proveden velký počet studií, které dokládají souvislost mezi konzumací alkoholu a zvýšeným rizikem rakoviny. Jasná je souvislost mezi zvýšeným rizikem rakoviny prsu, která nastává dokonce již při mírné konzumaci alkoholu. Ukazuje to na rizikový faktor, především s ohledem na změny chování žen v mnoha zemích, pokud jde o pití, což nelze déle ignorovat. V rámci ochrany zdraví spotřebitele musí být přijata opatření především proti nadměrné konzumaci alkoholu. (IARC: Brest and Colorectal Cancers are assocciated with alcohol consumption, says IARC. IARC Press Release No 175, Lyon, France, 2007).
Ačkoli mírná konzumace alkoholu může vedle rizik přinášet i zdravotní prospěch, zařadila WHO pití alkoholu globálně mezi 10 hlavních rizik. (Comparative quantification of health risks: global and regional burden of disease due to selected major risk factors. Vol. 2, s. 2141-2165, WHO, Geneva, 2004).
V r. 2002 mělo více než 1,9 mld. lidí (nad 15 let) na světě průměrnou denní spotřebu 13 g etanolu. (WHO Global Alcohol Database. http://www.who.int/globalatlas/default.asp 2007)
Obecně platí, že muži pijí alkohol častěji a ve větších množstvích než ženy. Z údajů o produkci vyplývá, že největší spotřeba alkoholu na osobu je v zemích východní Evropy. V Africe, Jižní Americe a Asii je spotřeba poměrně nižší, ale velký objem alkoholu je tam vyroben, ale statisticky tam není spotřebován. V posledních 40 letech zůstala spotřeba alkoholu ve většině oblastí světa stabilní, kromě oblasti západního Pacifiku, kde především v Číně došlo k pětinásobnému zvýšení.
Pracovní skupina IARC přezkoumala epidemiologické zprávy z hlediska možných souvislostí konzumace alkoholu a rakoviny (v 27 orgánech/místech těla). Souvislost byla zjištěna u druhů rakoviny uvedených v tabulce.
Tabulka 1. Vzestup rizika rakoviny v důsledku konzumace alkoholu 
(IARC: Brest and Colorectal Cancers are assocciated with alcohol consumption, says IARC. IARC Press Release No 175, Lyon, France, 2007).
 
Tělesný orgán
Vzestup relativního rizika při spotřebě alkoholu 50 g/den
Dutina ústní, hrtan, hltan, jícen
2-3x
Játra
nekvantifikováno
Prsa
1,5x
Tlusté střevo
1,4x
 
Dutina ústní, hrtan, hltan, jícen
Mnohé studie provedené na různých skupinách obyvatel světa shodně ukázaly, že pravidelná konzumace alkoholu souvisí s rakovinou výše uvedených orgánů.
Játra
Velký počet kohortních a případových studií (Kohorten- u. Fallkontrollstudien) výrazně poukazuje na to, že konzumace alkoholu je nezávislým rizikovým faktorem pro primární vznik rakoviny jater. Často se stává, že dříve, než se projeví rakovina, dojde k cirhóze jater nebo jinému onemocnění, a pacient obvykle konzumaci alkoholu sníží. Proto lze vliv alkoholu obtížně kvantifikovat.
Prsa
Více než stovka epidemiologických studií, které zkoumaly souvislost mezi spotřebou alkoholu a rakovinou prsu u žen, jednoznačně zjistily rostoucí riziko ze stoupající spotřeby alkoholu. Při analýze 53 studií s více než 58 000 žen s rakovinou prsu se ukázalo, že 50 g alkoholu znamená 1,5násobné relativní riziko v porovnání s rizikem abstinujících žen (95% rozsah spolehlivosti: 1,3 – 1,6). Dokonce již pravidelná konzumace 18 g alkoholu denně znamená malý, ale signifikantní vzestup relativního rizika.
Tlusté střevo
Souvislost mezi konzumací alkoholu a rakovinou tlustého střeva byla vyšetřována ve více než 50 případových studiích (Fallkontrolstudien). Souhrn výsledků 8 kohortních studií a metaanalýz prokazují na 1,4násobné relativní riziko rakoviny tlustého střeva u osob konzumujících více než 50 g alkoholu denně v porovnání s abstinenty.
 
Kromě výše uvedeného je riziko z konzumace alkoholu (především u rakoviny jícnu) mnohem vyšší u osob, které mají geneticky podmíněný nedostatek enzymů metabolizujících alkohol (alkohol- a aldehyd-dehydrogenázy). To je také argument pro to, že acetaldehyd vznikající při metabolismu etanolu přispívá ke vzniku rakoviny. Výsledky pokusů na zvířatech ukazují na karcinogenitu etanolu a acetaldehydu. Nedostatek enzymů, který se téměř stále vyskytuje u východoasijských obyvatel, způsobuje silné rudnutí obličeje, nepříjemné tělesné vjemy a vážné toxické reakce.
Protože výše zmíněná souvislost mezi alkoholem a rakovinou byla pozorována u konzumace všech druhů alkoholických nápojů a s ohledem na karcinogenitu etanolu prokázanou v pokusech na zvířatech, byl etanol pracovní skupinou IARC klasifikován jako „vyvolávající rakovinu“ (skupina 1).
 
3. IARC – hodnocení etylkarbamátu
Etylkarbamát byl od r. 1974 IARC zařazen jako „potenciálně karcinogenní“ pro lidi (skupina 2B). V pozdějších vyšetřeních byl prokázán v nepatrných koncentracích ve všech druzích fermentovaných potravin. Znepokojivé množství v mg/l bylo však jen v lihovinách, a to především v pálenkách z peckového ovoce. Proto byla již v r. 1986 stanovena pro nápoje směrná hodnota etylkarbamátu 0,4 mg/l. Při více než dvojnásobném překročení této hodnoty se pálenka nepovažuje za bezpečnou. Příslušná šarže se stahuje z oběhu a příp. můlže být předestilována. V současné době je takto pozastavováno 30 % vyšetřených vzorků.
V mezidobí byly předloženy poznatky o mechanismů účinků etylkarbamátu. V četných pokusech na zvířatech byl potvrzen vliv na vznik rakoviny a ukázalo se, že způsob působení etylkarbamátu je stejný u zvířat i u lidí. Problémem je, že etylkarbamát je přijímán zároveň s etanolem, čímž je negativní účinek etylkarbamátu zesilován.
Na základě těchto poznatků zařadil IARC etylkarbamát do skupiny 2A „pravděpodobně karcinogenní“. Toto zařazení zůstane, pokud nebudou předloženy přímé důkazy o účincích na člověka, i když z pokusů na zvířatech je dostatek údajů o karcinogenitě a jsou silné doklady o přenositelnosti mechanismu působení na člověka.
 
4. Důsledky pro potravinový dozor
4.1. Potřeba redukce etylkarbamátu a dalších kontaminantů
Ze všech kontaminantů vyskytujících se v alkoholických nápojích má etylkarbamát největší význam proto, že se především v pálenkách z peckovin může vyskytovat v poměrně vysokých koncentracích. Také možná záměna s účinky alkoholu je dalším důvodem pro zvýšené úsilí o odstranění etylkarbamátu z lihovin. Úřad pro chemické a veterinární vyšetřování Baden Würtemberg odhalil jednoduché a účinné možnosti k odstranění etylkarbamátu v palírnách. Obsah lze ovlivnit destilačním zařízením a výrobním postupem. Ukázalo se, že zařízení s automatickým promýváním jej eliminují lépe než při ruční regulaci. Kromě toho lze k odstranění etylkarbamátu využít měděný katalyzátor. Takové vybavení mají hlavně novější zařízení. Při problémech s vysokým obsahem etylkarbamátu se vyplatí dovybavit zařízení katalyzátorem a automatickým promýváním. Při výrobě pálenek z peckovin je třeba věnovat pozornost dokapu, v němž se etylkarbamát hromadí protože je málo těkavý. Osvědčuje se oddělit dokap nejpozději při dosažení 50 % obsahu alkoholu. Dokap z předcházející destilace by neměl být přidáván do rmutu, aby se v něm zbytečně nezvyšoval obsah etylkarbamátu. Lépe je dokap shromažďovat a vypálit odděleně a frakce velkoryse oddělit. Je nesporné, že předstupně etylkarbamátu pocházejí z pecek plodů. Z tohoto důvodu se osvědčuje šetrné drcení a kratší doby vyluhování.
Kromě etylkarbamátu se v alkoholických nápojích mohou vyskytnout i další karcinogenní kontaminanty. Jejich přehled uvádí tabulka 2. Vzhledem k tomu, že jejich účinek může být podobně jako u etylkarbamátu rovněž zvyšován přítomností alkoholu, je obzvlášť důležité, aby byl jejich obsah snižován jak úsilím průmyslu, tak působením úředního dozoru.
Tabulka 2: Složky a kontaminanty vyhodnocené IARC
Látka
Výskyt v alkoholických nápojích
IARC-skupina
Etanol
2-80 % obj.
1
Acetaldehyd
Pod mg/l
2B
N-nitrosodimetylamin (NDMA)
Pivo: méně než 0,5 μg/kg
2A
Ochratoxin A
Víno, pivo
2B
Jablečné víno
3
Deoxinivalenol
Pivo
3
Nivalenol
Pivo
3
Fumonisin B1
Pivo
2B
Aflatoxin
Pivo
1
Etylkarbamát
Pálenky z peckovin
2A
Víno, pivo, lihoviny
2B
Organické sloučeniny olova
Víno
3
Víno, pivo, lihoviny
1
Arzén
Víno, pivo, lihoviny
1
Pivo: méně než 10 μg/kg
2A
Pivo: méně než 20 μg/kg
2B
Benzol
Ve výjimečných případech
1
 
4.2 Zdravotní tvrzení nebo varování?
V minulosti se kontroverzně diskutovala otázka uvádění zdravotních tvrzení na alkoholických nápojích. Pracovní skupina potravinářských chemiků (ALS) považuje tvrzení jako „povzbuzuje chuť k jídlu“, „podporuje trávení“, „působí blahodárně“ nebo „působící na trávení“ jako neobhajitelná, s ohledem na rizika spojená s konzumací alkoholu. V judikatuře byl však termín „působící na trávení“(„bekömmlich“) uznán za přípustný. V USA bylo podáno několik žádostí na zdravotní tvrzení v souvislosti s výsledky některých studií prokazujících pozitivní vliv umírněného příjmu alkoholu.
Vzhledem k novým poznatkům je potěšitelné, že podle nařízení 1924/2006/ES se zásadně nepřipouštějí žádná zdravotní ani nutriční tvrzení u nápojů s obsahem alkoholu nad 1,2 % obj., s výjimkou nutričních tvrzení týkajících se snížení obsahu alkoholu nebo energetické hodnoty. Tím je jednoznačně regulována dosud nejasná situace ohledně zdravotních tvrzení u alkoholických nápojů.
Na druhé straně někteří autoři požadují uvádění varovných hesel, která popisují nebezpečí z konzumace alkoholu. Ve Francii je např. předepsáno od r. 2006 příslušné varování určené těhotným ženám. Podle nového posouzení provedeného IARC by jistě mohlo přicházet v úvahu varování „alkohol způsobuje rakovinu“ podobně jako na tabákových výrobcích.
 V této souvislosti je třeba ještě upozornit na stanovisko IARC ohledně vícenásobného rizika ze současné spotřeby alkoholu a tabákových výrobků. Zdá se, že škodlivé účinky pití a kouření se nesčítají, ale násobí. IARC doporučuje umírněný konzum alkoholu, který v žádném rozsahu není doprovázen kouřením. Myslitelné by bylo odpovídající varování na obou druzích výrobků.
Evropští výrobci lihovin v souladu se Svazem pro potravinové právo a potravinářské vědy jsou toho názoru, že varování na potravinách nejsou přínosem k tomu, aby se změnily spotřebitelské zvyklosti. Zpochybnili tak zjištění Evropské komise, že varování znamenají účinný prostředek k informování spotřebitele. Chybí důkazy o účinnosti resp. efektivitě takových varování.
Největší zkušenosti s tím mají USA, kde byla varování zavedena v r. 1989. Jejich účinky jsou podle odborné literatury sporné. Souhlas veřejnosti s uváděním varování byl velký a dosáhlo se vysoké míry informovanosti ohledně údajů na etiketách. Vědomí rizika z alkoholu však bylo i před započetím označování velmi vysoké, takže se tímto opatřením nezměnilo. Bez účinku zůstal způsob chování, pokud jde o zacházení s alkoholem. Studie o těhotných ženách doložila, že varování mají účinek jen na ženy, které pijí umírněně, u žen, které pijí hodně to vliv na snížení spotřeby nemá.
Souhrnem lze říci, že v odborné literatuře nelze najít jednotný názor na nutnost a účinnost varovných označení na alkoholických nápojích.
 
5. Závěr
Vzhledem k mnoha vědeckým studiím podporujícím nové posouzení alkoholických nápojů jako „způsobujících rakovinu u lidí“ nelze již déle ignorovat konzumaci alkoholu jako rizikový faktor různých druhů rakoviny. Uvádění zdravotních tvrzení na alkoholických nápojích by mělo být okamžitě zastaveno. Na druhé straně by však mělo být dobře zváženo, zda má smysl vyvíjet tlak na zavedení varovných označení, když spotřeba alkoholických nápojů, především vína, je jako součást kultury lidstva neodmyslitelná. Je však nutné, aby
se úřední dozor v každém případě postaral o zesílení kontroly co nejširšího spektra karcinogenních kontaminantů bezprostředně doprovázejících alkohol v alkoholických nápojích.
Deutsche Lebensmittel-Rundschau, 103, 2007, č. 7, s. 307-311
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018