Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek EFSA: Obsah přidaných a volných cukrů by měl být co nejnižší do kategorie

Aktuality KM EFSA > Aktuality KM EFSA
Aktuality > Aktuality

EFSA: Obsah přidaných a volných cukrů by měl být co nejnižší

Vydáno: 1.3.2022
Tisk článku
Autor: KM EFSA
Úřad EFSA publikoval Vědecké stanovisko k hodnotě horního tolerovatelného příjmu cukru v potravě.

Foto: Shutterstock

Vědci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) dokončili své komplexní hodnocení bezpečnosti cukrů ve stravě a jejich potenciální souvislosti se zdravotními problémy. Výsledky a zjištění popsaná ve stanovisku pomohou vnitrostátním orgánům veřejného zdraví v Evropě při aktualizaci budoucích rad pro spotřebitele.

Prof. Dominique Turck, předseda panelu odborníků na výživu úřadu EFSA, kteří provedli hodnocení, uvedl: „Došli jsme k závěru, že příjem přidaných a volných cukrů by měl být co nejnižší jako součást nutričně adekvátní stravy; to je v souladu s aktuálními doporučeními. Vědecké důkazy nám však neumožnily stanovit tolerovatelnou horní úroveň příjmu cukrů ve stravě, což bylo původním cílem tohoto hodnocení.“

Naše strava zahrnuje různé kategorie a zdroje cukrů, které se mohou vyskytovat přirozeně nebo jsou přidané. „Přidané cukry“ jsou rafinované cukry používané při přípravě jídel, jako např. stolní cukr. „Volné cukry“ zahrnují „přidané cukry“ plus ty přirozeně přítomné v medu a sirupech, jakož i v ovocných a zeleninových šťávách a koncentrátech šťáv. „Celkové cukry“ jsou všechny cukry přítomné ve stravě, včetně těch přirozeně přítomných v ovoci, zelenině a mléce.

Zpětná vazba pomohla dokončit stanovisko

Vědci úřadu EFSA získali cenné informace během loňské veřejné konzultace k návrhu stanoviska, které jim umožnily upřesnit a objasnit důležité aspekty jejich práce.

Prof. Turck řekl: „Zdůraznili jsme, že existují nejistoty ohledně rizika chronických onemocnění u lidí, jejichž konzumace přidaných a volných cukrů je nižší než 10 % jejich celkového energetického příjmu. To je způsobeno nedostatkem studií, zkoumajících příjem cukru v tomto rozmezí hodnot. Omezená data také neumožnila porovnat účinky cukrů přidaných, cukrů volných a cukrů celkových."

Zdroje cukrů a zdravotní problémy

Konzumace cukru je známou příčinou zubního kazu. Vědecké důkazy také spojují (s různou mírou jistoty) konzumaci nápojů slazených cukrem, džusů a nektarů, s různými chronickými metabolickými onemocněními včetně obezity, nealkoholického ztučnění jater a cukrovky 2. typu.

"Ačkoli jsme nemohli posoudit dopad dalších potravin přispívajících k příjmu cukrů, národní úřady by je měly vzít v úvahu při stanovování dietetických pokynů pro potraviny," uvedl profesor Turck. Tyto potraviny nebylo možné posoudit kvůli omezeným údajům. Patří mezi ně sladkosti, dorty a zákusky, jiné slazené nápoje jako slazené mléko a mléčné koktejly a jogurty.

Co bude následovat?

Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko podaly v roce 2017 původní žádost úřadu EFSA, aby posoudil potenciální zdravotní rizika pro spotřebitele plynoucí z nadměrného příjmu cukrů.

„Toto hodnocení bezpečnosti cukrů ve stravě nám poskytuje důležité poznatky,“ řekla Anna Karin Lindroos, nutriční terapeutka a Ph.D. ze Švédské potravinářské agentury. "Společně s dalšími relevantními vědecky podloženými zprávami bude užitečným zdrojem při revizi doporučení pro příjem cukru a dietních pokynů v severských zemích."

Další výzkum cukrů ve výživě

Vzhledem k tomu, že hodnocení úřadu EFSA bylo tak rozsáhlé, umožnilo to vědcům zjistit a stanovit priority v chybějících údajích a navrhnout další výzkum potřebný k tomu, aby v budoucnu stanovili tolerovatelnou horní úroveň příjmu cukrů ve stravě.

Profesor Turck řekl: „Prověřili jsme více než 30 000 publikací a díky tomu jsme identifikovali několik oblastí, na které se mají výzkumníci a technici zaměřit. Shromažďování a opětovné použití jednotlivých údajů z výzkumných studií u lidí by mělo být cenným zdrojem informací.

Výzkum by se měl dále zaměřit jednak na zdravotní účinky cukrů přijatých stravou, tak i na dopad klinických a komunitních intervencí zaměřených na snížení příjmu cukru. Dále potřebujeme ověřené metody pro hodnocení příjmu cukrů a standardizaci pokynů a definic pro cukry ve stravě a jejich zdroje.

 

Přílohy: 

Zdroj: EFSA      

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021