Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Endokrinní disruptory v potravinách a obalech do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv
Aktuality > Aktuality

Endokrinní disruptory v potravinách a obalech

Vydáno: 3.10.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Souhrn poznatků o výskytu, přijímaném množství a účincích EDC, jako je bisfenol A, ftaláty, benzofenon, 4-0H-benzofenon. Prvořadým úkolem je vývoj a ověření spolehlivých analytických metod. V rámci evropského projektu DEER je zkoumán vliv EDC na mužské hormony a pohlavní orgány.
Endokrinní disruptory (endocrine disrupting components = EDC) jsou látky, které ovlivňují hormonální systém lidí a zvířat a tím mohou vyvolávat pozitivní i negativní zdravotní efekty. Vyskytují se buď přirozeně (fytoestrogeny nebo lidské a živočišné hormony) nebo jako uměle vyrobené chemické látky (xenohormony). Z EDC jsou přijímány hlavně fytoestrogeny jako součásti potravin, a také látky z obalů (např. bisfenol A či ftaláty) migrující do potravin. Xenohormony pocházejí hlavně z papíru, lakovaných plechovek, plastů, pojiv a tiskařských barev.
EDC mohou narušovat hormonální systémy živočichů (především estrogenní, a také androgenní systémy a hormony šťítné žlázy). I když přirozeně se vyskytující fytoestrogeny ve stravě se vyskytují v mnohem vyšším množství, vykazují většinou pozivitní účinky, zatímco xenohormony, i když v nepatrných koncentracích, mohou znamenat zdravotní riziko. Zvlášť nebezpečné je jejich působení na lidské plody a malé děti. Důvody takto rozdílného účinku zatím nejsou známy.
Dosud jsou nedokonale vyvinuté analytické metody. Používané testovací metody in vitro dávají často protichůdné výsledky a mapují jen část hormonálních účinků. Metodou YES-Test jsou v minerálních vodách stanovovány vyšší hodnoty estrogenně působících látek než metodou E-Screen. Chromatografické metody zase zjišťují komplexní vliv včetně matrice a velkého počtu neznámých látek přítomných v malých množstvích.
Pro snížení zatížení lidí EDC je v první řadě třeba vyvinout a ověřit spolehlivé analytické metody pro tyto látky.

Ernährung, 35, 2011, č. 7/8, s. 308-313

Objednávka kopie článku


Poznámka:

V EU byl založen projekt DEER (Developmental effects od environment on reproductive health), který probíhá od května 2008 do dubna 2012. Pracuje na něm mezinárodní výzkumný tým, jehož úkolem je zkoumat vliv EDC na mužský reprodukční systém.  Je zkoumán hormonální systém u účastníků dřívějších studií, zaměřených na stavy lidského plodu a stavy raného dětství, kteří jsou v současné době již ve věku puberty. Informace o vystavení endokrinním disruptorům byly získány prostřednictvím dotazníků a pomocí bioinformatických znaků. Vzhledem k tomu, že strava je jedním z hlavních zdrojů expozice, bylo zkoumáno i mateřské mléko.

Ledigovy buňky (buňky ve varlatech, které se vyvíjejí v embryu, ale jejich činnost se projeví až v pubertě) hrají hlavní roli při produkci mužských hormonů a vývoji mužských pohlavních orgánů. Testy in vitro i in vivo jasně prokázaly, že EDC  způsobují disfunkci těchto buněk. Vliv je zvlášť výrazný při působení většího počtu EDC.

Není k dispozici přehled o geografických rozdílech v zatížení endokrinními disruptory. Změny vyvolané působením EDC během času se mohou projevit i časnějším nástupem puberty. Výskledky projektu DEER mají význam i pro zkoumání „epidemie“ dětské obezity, protože endokrinní systém také reguluje metabolismus.


Research*EU Result Magazine, 2011, č. 5, s. 10

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018