Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Etylkarbamáty ve fermentovaných potravinách a nápojích do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Etylkarbamáty ve fermentovaných potravinách a nápojích

Vydáno: 16.11.2011
Tisk článku
Autor: Ing. I. Suková
Při zjišťování zatížení obyvatel karcinogenními etylkarbamáty v Hong Kongu byla nejvyšší množství nalezena v tradičních  fermentovaných červených fazolích, žlutém a švestkovém víně,  a v také v pálenkách.
Etylkarbamáty (EC, uretany) se v potravinách a nápojích vytvářejí během fermentačních procesů nebo skladování. Rozdílná množství se nacházejí v chlebu, sojové omáčce, jogurtu, lihovinách, vínu či pivu. V poslední době se objevují obavy z jejich genotoxického a karcinogenního potenciálu (JECFA, 2005). Agentura IARC (International Agency for Research on Cancer) přeřadila v r. 2007  EC ze skupiny "2B – možné lidské karcinogeny“ do skupiny "2A – pravděpodobné lidské karcinogeny“.
Pro posouzení zatížení obyvatel EC ze stravy, bylo v Hong Kongu analyzováno 276 vzorků potravin a nápojů (kynuté pečivo, fermentované sojové produkty, konzervovaná/sušená zelenina, fermentované masné, rybí a mléčné výrobky,  ochucovadla, nealkoholické a alkoholické nápoje), přičemž limit detekce byl 0,4 µg/kg. EC byly prokázány v 202 vzorcích, tj. 73 %.
Nejvyšší hodnoty byly zjištěny ve fermentované drti z červených fazolí (150 – 650 µg/kg) a ve „žlutém víně“ (140 – 390 µg/kg), zatímco nízké nebo nedetekovatelné hodnoty byly ve fermentované zelenině (ND – 10 µg/kg) a fermentovaném čaji (ND – 15 µg/kg). Množství zjištěná v obilných pálenkách byla až 390 µg/kg (v porovnání s tím byly hodnoty zjištěné EFSA v evropských peckovinových lihovinách až 747 µg//kg), v hroznových vínech až 47 µg/kg, ve švestkovém víně až 230, vpekařských výrobcích do 8,6 µg/kg v jogurtech a sýrech jen do 1,1 µg/kg .
Orientační  nejnižší škodlivá dávka - BMDL10 (benchmark dose lower confidence limit 10%) byla stanovena na 300 µg/kg tělesné hmotnosti (10% zvláštní riziko tumorů). Denní příjem v Hong Kongu se odhaduje na 8,27 ng/kg tělesné hmotnosti, z toho z potravin kromě lihovin 5,42 ng/kg. Pro průměrnou populaci je zdravotní riziko z EC malé, ale pro větší konzumenty alkoholických nápojů velmi vysoké, zvláště při konzumaci alkoholických nápojů s vysokým obsahem EC (pálenky z peckovin).

Food Additives and Contaminants, Part B, 4, 2011, č. 3, s. 195-204
Objednávka kopie článku
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018