Společnost Wrigley´s podala žádost o schválení kůry Magnoliae officinalis do žvýkaček a cukrovinek. Rostlina je tradičně využívána v asijských zemích.

Společnost Wrigley´s podala v září 2009 k úřadu FSA žádost o schválení použití extraktu  z kůry Magnoliae officinalis (MBSE) jako složky nového typu. Rostlina pocházející z Číny je po staletí součástí tradičních asijských pokrmů a prostředkem tradičného léčitelství.

Wrigley´s hodlá použít extrakt do žvýkaček a některých peprmintových cukrovinek (jako Everton mints nebo Hubba Bubba)  pro vliv na svěží dech.
Kůra se drtí, suší a extrahuje pomocí superkritického CO2. Hlavními účinnými složkami jsou fenolické látky magnolol (5,5-diallyl-2,2dihydroxybipenyl) a v menším množství honokiol (5,3-diallyl-2,4-dihydroxybiphenyl).
Je navrhováno použití extraktu v množství max. 0,2 %, tzn., že v 1,5 g žvýkačky  nebo cukrovinky bude obsaženo nejvýše 3 mg MBSE. Vyšší dávky obsažených fenolů by případně  mohly působit jako léčivo, což v tomto případě není účelem. Počítá se s antibakteriálním účinkem, ale nikoli s použitím zdravotních tvrzení.

Při odhadu maximálního konzumovaného množství se dospělo k množství 28 resp. 23 mg/osobu a den pro žvýkačky resp. bonbony. Samozřejmě největší zátěži by byly vystaveny děti, u kterých (ve věku 4 – 11 let) by příjem mohl činit 0,6 resp.1,04 mg/kg tělesné hmotnosti v případě žvýkaček resp. bonbonů.

V USA byl MBSE udělen status GRAS v r. 2008 a od té doby jsou žvýkačky a bonbony s jeho obsahem na trhu.

Poradní výbor pro potraviny a procesy nového typu (ACNFP) zkoumal předložené podklady a komunikoval s žadatelem ohledně doplňujících podkladů. Byly doplněny podklady týkající se

– podrobnější analýzy bílkovin.

– objasnění údajů o složení MBSA,

– údaje o zvýšení bilirubinu v krvi během 90denní studie na myších,

– údaje o metabolismu magnololu v játrech,

– informace o trvanlivosti MBSE,

– informace o produktech s MBSE prodávaných v USA a další.

ACNFP nakonec dospěl ke kladnému stanovisku, jehož návrh dal k dispozici k veřejnému připomínkování.

EU Food Law, 2010, č. 443, s. 24

ACNFP