Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Formaldehyd v potravinách do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Formaldehyd v potravinách

Vydáno: 12.1.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Výsledky belgické studie, která zjišťovala riziko z příjmu formaldehydu obsaženého v kultivovaných houbách.
Formaldehyd je bezbarvý hořlavý plyn, který je komerčně k dispozici jako:
– formalín (35–40% vodný roztok),
– formol (směs formaldehydu, formové kyseliny a metanolu ve vodě)?
– hexametylentetramin (komplex formaldehydu s amoniakem).
 
Formaldehyd je zařazen Mezinárodní agenturou pro rakovinu (IARC) do skupiny 1 – karcinogenní pro člověka. V rámci EU je formaldehyd nyní zařazen do kategorie 3 – karcinogen s označením rizika “R40, omezený důkaz karcinogenního účinku” (směrnice Evropské komise 2001/59/ES). V současné době probíhá diskuse ke změně této klasifikace na kategorii 1 – “R49, inhalací může způsobovat rakovinu”. Většina studií zaměřených na toxicitu formaldehydu se týká inhalace formaldehydu, což je pravděpodobně nejdůležitější cesta expozice. Údajů o účincích formaldehydu, který se přijímá stravou nebo se dostává do kontaktu s pokožkou, je málo.
Protože je formaldehyd rozpustný ve vodě, značně reaguje s biologickými makromolekulami (indukuje vytváření vazeb DNA–bílkovina a bílkovina–bílkovina) a rychle se metabolizuje. Účinky expozice se projevují hlavně v těch tkáních nebo orgánech, které přicházejí do prvního kontaktu s formaldehydem, tj. v dýchacím a trávicím traktu, včetně ústní a gastrointestinální mukózy.
Neexistují důkazy, že formaldehyd, který se přijímá orální cestou, je karcinogenní (EFSA, 2006). Při inhalaci působí formaldehyd toxicky na epitel nosu u krys a myší a nad určitými koncentracemi indukuje, v závislosti na dávce, vyšší výskyt nádorů nosu. Epidemiologické údaje ukazují, že formaldehyd je pro člověka karcinogenní při inhalaci.
Formaldehyd se vyrábí průmyslově a používá se ve velkém počtu aplikací (např. zpracování dřeva, výroba papíru, plastů, barviv, textilu, dezinfekčních a konzervačních prostředků). Směrnice Evropské komise (95/2/ES) povoluje v současné době používat formaldehyd jako konzervant ve formě hexametylentetraminu (E 239) v sýru Provolone, přičemž jeho zbytková koncentrace (vyjádřená jako formaldehyd) nesmí překročit 25 mg/kg.
Pro plastové materiály a předměty přicházející do styku s potravinami je stanoven specifický limit migrace formaldehydu ve výši 15 mg/kg (směrnice Evropské komise 2002/72/ES).
 
V rámci svého monitorovacího programu analyzoval Belgický federální úřad pro bezpečnost potravinového řetězce (FASFC) formaldehyd v kultivovaných houbách. Použití formaldehydu jako dezinfekčního prostředku při pěstování hub není v Belgii povoleno. Existují však schválené biocidy, které obsahují formaldehyd. Jejich použití při kultivaci hub je však legislativně zakázáno.
V současné době neexistuje v EU ani v Belgii žádný předpis pro obsah formaldehydu v houbách. Výzkumníci v Belgii proto provedli studii, v rámci které zjišťovali, zda přítomnost formaldehydu v kultivovaných houbách představuje riziko pro spotřebitele a zda je nezbytné zavést pravidelnou kontrolu kultivovaných hub na přítomnost formaldehydu. Potenciální riziko z formaldehydu obsaženého v houbách bylo nezbytné posoudit z hlediska celkového příjmu formaldehydu ze stravy.
 
Na základě literárních údajů o obsahu formaldehydu v potravinářských komoditách a údajů o denní spotřebě potravin v Belgii byl zjištěn příjem formaldehydu z různých druhů potravin.
 
Tabulka: Příjem formaldehydu konzumací různých potravin
 
Komodita
Obsah formaldehydu
(mg/kg)
Denní příjem formaldehydu
(µg/kg tělesné hmotnosti)
Zelenina
15,1
27,48
Ovoce
33,2
51,56
10,0
15,92
Ryby a mořské plody
49,5
15,57
Mléko a mléčné výrobky
1,7
1,97
Sýr
1,7
0,66
Jogurt a pudink
1,7
1,38
 
Závěr belgické studie:
 
Obsah formaldehydu zjištěný v kultivovaných houbách byl obecně nižší než v potravinách uvedených v tabulce. Konzumací hub se přijímá 1 000krát méně formaldehydu než jsou toxikologické limity bezpečnosti vydané WHO a USEPA. Příjem formaldehydu z hub představuje jen malý podíl z celkového příjmu formaldehydu. Zavedení pravidelné kontroly formaldehydu v kultivovaných houbách tak není prioritou.
Vzhledem k nedostatku údajů je obtížné přesně posoudit celkový příjem formaldehydu ze stravy. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici, se vědci domnívají, že formaldehyd v potravinách nepředstavuje žádný bezprostřední důvod k obavám.
 
Zdroj: Food Additives and Contaminants 26, 2009, č. 9, s. 1265–1272
Objednávka kopie článku
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021