Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Fytoestrogeny ve výživě. Představují užitek nebo riziko? do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Fytoestrogeny ve výživě. Představují užitek nebo riziko?

Vydáno: 20.8.2002
Tisk článku
různé typy fytoestrogenů, výskyt v potravinách, denní příjem, účinky na člověka
Fenolické sekundární metabolity napodobující strukturu přirozených savčích estrogenů jsou obsaženy ve více než 300 rostlinách. Nejrozšířenějšími skupinami fytoestrogenů jsou isoflavony, lignany, kumestany a stilbeny. V rostlinách jsou přítomny především ve formě glykosidů. Člověk získává fytoestrogeny především ze stravy, není však zanedbatelná ani expozice environmentálním estrogenům, tzv. xenoestrogenům.

Isoflavony se vyskytují v přírodě jen omezeně, a to v rostlinách vikvovitých (Viciaceae). Jejich nejbohatším zdrojem je sója luštinatá (aglykony: daidzein, genistein a glycitein), dále červený jetel (formononetin a biochanin A) a některé léčivé rostliny, např. kručinka barvířská (Genista tinctoria) a janovec metlatý (Sarothamnus scoparius). Malé množství isoflavonů je obsaženo v žitě a výrobcích z něho, dále v pivu a bourbonu. Nově byly nalezeny v rybízu a jiném drobném ovoci.
Lignany se vyskytují v nejrůznějších semenech, celých zrnech, luscích zeleniny a v ovoci. Při technologickém zpracování se však frakce lignanů odděluje společně se slupkami a vlákninou. Strava proto není na lignany příliš bohatá. Nejdůležitějším zdrojem lignanů jsou rostlinné oleje, zejména lněný (obsahuje sekoisolariciresinol (SECO) a malé množství matairesinolu), dále celozrnné žitné pečivo nebo různé typy vlákniny. Byly nalezeny i v drobném ovoci. Vedle rostlinných lignanů existují i živočišné lignany (enterodiol a enterolakton), které byly zjištěny v biologických tekutinách lidí i zvířat.
Nejdůležitějším z kumestanů je kumestrol, který je základním fytoestrogenem vojtěšky (Medicago sativa), především klíčků.
Nejvýznamnějším ze stilbenů je resveratrol, který je nejvíce obsažen ve slupkách červené révy vinné (Vitis vinifera). V bílých odrůdách je zastoupen v podstatně menším množství.
Typickým zdrojem fytoestrogenů je strava bohatá na sóju a její produkty. Většina asijské populace konzumuje 20–80 mg genisteinu za den, zatímco v USA je to pouze 1–3 mg denně. Makrobiotici vylučují močí 4 krát více fytoestrogenů než laktovegetariáni, a ti zase 2 krát více než konzumenti smíšené stravy.

Existují různé mechanismy účinku fytoestrogenů na lidský organismus, které mohou vést k estrogennímu nebo antiestrogennímu vlivu na metabolismus, a to v závislosti na řadě faktorů, např. jejich koncentraci, koncentraci endogenních estrogenů, typu receptoru a dále na individuálních charakteristikách subjektů, jako je věk, pohlaví aj.
Fytoestrogeny jsou slabé estrogeny, které mají in vivo aktivitu 100 až 1 000 krát nižší než estradiol. V těle však mohou být přítomny v koncentracích až 100 krát vyšších než endogenní estrogeny.
V těle existují dva typy receptorů, přičemž afinita jednotlivých fytoestrogenů k těmto receptorům je různá. Účinek fytoestrogenů se nemusí projevovat pouze prostřednictvím estrogenních receptorů, ale mohou ovlivňovat různé enzymy, syntézu proteinů, transport vápníku, oxidaci lipidů, diferenciaci buněk nebo účinek růstových faktorů.

Vliv fytoestrogenů na lidské zdraví je předmětem intenzivního zkoumání, přičemž získané výsledky jsou často nejednoznačné. Fytoestrogeny se mohou projevovat pozitivními i negativnímu účinky. Sleduje se především vliv na: kardiovaskulární onemocnění, nádorová onemocnění, osteoporózu, symptomy menopauzy, angiogenenze a metabolismus estrogenů. Dosud existuje řada nezodpovězených otázek, mezi nimi i optimální denní dávka fytoestrogenů. Na základě dosavadních poznatků se zdá, že kladné účinky fytoestrogenů převažují nad jejich účinky negativními.
Chem. Listy, 96, 2002, č. 5, s. 282–289
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018