Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Geneticky modifikovaný lilek do kategorie

GMO > Vlivy na zdraví - Archiv> GMO> Vlivy na zdraví - Archiv
Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv

Geneticky modifikovaný lilek

Vydáno: 29.1.2010
Tisk článku
V Indii byl za spolupráce s firmou Monsanto vyvinut GM-lilek produkující bílkovinu, která působí proti škůdci. Po 9 letech polních zkoušek se čeká na schválení indickým úřadem.

V Indii čeká na schválení příslušným úřadem (Genetic Ingeneering Approval Committees, GEAC) GM-lilek (Bt-Aubergine), nazývaný Brinjal, který je výsledkem vývoje, na němž spolupracovaly tři indické výzkumné ústavy, firma Monsanto a  indický státní podnik Mahyco. GM-lilek produkuje bílkovinu, která působí proti škůdci plodů Leucinodes orbonalis. Schválení by se mělo týkat čtyř odrůd lilku. Vývoj zahrnoval  9 let polních zkoušek. V r. 2004 proběhlo první pozitivní hodnocení avšak s požadavkem na další testování, aby se ověřila nezávadnost pro lidské zdraví.

Indie je s 600 000 ha plochy po Číně druhým největším pěstitelem lilku. Zatím se v Indii z GM-plodin pěstuje jen GM-bavlník (v r. 2008 na ploše 9 mil. ha).


Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 12, s. 736

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018