Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Genetičtí inženýři bojují proti skrytému hladu do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Genetičtí inženýři bojují proti skrytému hladu

Vydáno: 26.10.2020
Tisk článku
Autor: Gate2Biotech
Informace portálu Gate2Biotech

Přes 2 miliardy lidí v dnešním světě trpí podvýživou mikroživin, tedy nedostatkem určitých vitamínů a minerálů. Nejvíce jsou postiženi chudí lidé rozvojových zemí. Jejich strava obsahuje laciné zdroje kalorií, které ale obvykle neobsahují mnoho mikroživin.

Často se stává, že lidé ani nevědí, že mají nedostatek mikroživin. Proto se hovoří o „skrytém hladu“ (hidden hunger). Jedním z možných řešení je klasické šlechtění plodin, jehož cílem je zvýšit obsah mikroživin v plodinách. Takové postupy se nazývají biofortifikace.

Během posledních 20 let se objevila řada biofortifikovaných plodin, které byly vyšlechtěné konvenčními metodami. Jsou mezi nimi batáty a kukuřice s vitamínem A nebo pšenice a rýže s vyšším obsahem zinku. Tyto plodiny se osvědčily v několika rozvojových zemí, kde zlepšily situaci s výživou. Klasické šlechtění má ale své limity a biofortifikace nefunguje u všech plodin.

Časopis Nature Communications nedávno uveřejnil článek, podle něhož může genetické inženýrství účinně podpořit vývoj biofortifikovaných plodin. Transgenní přístupy mohou oproti konvenčnímu šlechtění vytvořit plodiny s mnohem vyšším obsahem mikroživin.

Dominique Van Der Straeten z belgické Ghent University a její kolegové to vyzkoušeli s foláty u rýže a brambor. Genetické inženýrství může také zajistit podstatné omezení ztrát obsahu vitamínů v plodinách po sklizni.

Autor: RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D.
Více informací naleznete zde: https://phys.org/news/2020-10-genetic-hidden-hunger.html 
 
Zdroj: Gate2Biotech

Foto: Shutterstock
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018