Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Genomikou ke zdokonalení startovacích kultur do kategorie

Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Genomikou ke zdokonalení startovacích kultur

Vydáno: 7.3.2008
Tisk článku
Znalost genomů bakterií mléčného kvašení povede k dosažení potřebných vlastností kultur, např. k odolnosti vůči fágům.
Genomický výzkum se bude v dohledné budoucnosti uplatňovat jak ve zdravotnictví, tak v biotechnologiích. Znalosti týkající se genomů povedou jednak ke zdokonalení diagnostiky, prevence a léčení nemocí, a také např. k vytváření mikroorganismů s vlastnostmi vhodnějšími k určitému použití. Za účelem komerčního využití se zkoumají genomy mikroorganismů schopných žít v extrémních podmínkách nebo odolných vůči fágovým organismům apod. Dosud vývoj startovacích kultur spočíval na tradičních vylučovacích metodách nebo na metodě pokus/omyl. Znalost genomů u průmyslově využívaných bakterií mléčného kvašení umožní zjistit, kde je zakódována schopnost vytváření určitých žádoucích složek (tzn. funkční vlastnosti), kde odolnost vůči kyselému prostředí, kde odolnost vůči fágům aj. Vytvoření „ideálních“ mikroorganismů by mohlo znamenat zvýšení efektivnosti výrobních procesů (např. omezení ztrát v důsledku působení bakteriofágů nebo zvýšení produkce funkčních látek) či větší stabilitu mikroorganismů příznivě působících na zdraví (probiotika).
Genomika zkoumá vztahy mezi posloupností bází v genech, posloupností aminokyselin v proteinech a strukturou a funkcí těchto proteinů.
Jedním z prvních organismů, jehož genom byl zcela sekvencován, je kvasinka (genom obsahuje více než 6000 genů, avšak jejich funkci známe jen asi u třetiny genů).
Výzkum genomů mléčných bakterií
Genomy mléčných bakterií obsahují jak plazmidovou, tak i chromozomální DNA. Dlouhodobý výzkum plasmidů (přes 30 let) byl již užitečný výrobcům mléčných výrobků. Např. Lactobacillus lactis a Streptococcus thermophilus jsou snadno napadány viry – bakteriofágy, a to má negativní dopad na fermentační proces, na ekonomiku a kvalitu výroby (např. při výrobě sýrů). Na druhé straně existují laktokoky, které jsou vůči fágům odolné a jejich fágově rezistentní plasmidy lze přesunout konjugací, která je považována za přirozenou formu přenosu genů, takže to nespadá pod definici GMO.
Dlouhodobě probíhá i studium chromozomů mléčných bakterií. Zatím nejvýznamnější je informace o sekvenci nukleotidů genomu asi 20 mléčných bakterií. Regiony genomu zodpovědné za fágovou intoleranci byly zjištěny porovnáním sekvencí genomů dvou kmenů Lactobacillus delbruecki ssp. bulgaricus. Součástí procesu výroby sýrů je určitý stupeň proteolýzy, a v případě kultury L. helveticus CNRZ32 jsou proteolytické enzymy zakódovány ve 12 genech (podle studie na Univerzitě Wisconsin), podle jiné studie se jedná o ještě větší počet genů. Funkční analýza odhalených endopeptidázových genů již identifikovala enzymy působící při hydrolýze hořkých peptidů v sýrech.
Prověření hypotéz týkajících se mléčných bakterií při výrobě fermentovaných mléčných výrobků bude trvat ještě řadu let. Výsledky by měly vést ke zlepšení kvality mléčných výrobků.
Dairy Foods, 109, 2008, č. 1, s. 80, 82
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021