Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek GMO chyceno v sociální síti do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

GMO chyceno v sociální síti

Vydáno: 16.3.2021
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Čínští vědci identifikovali faktory, které ovlivňují emoce uživatelů sociálních sítí v oblasti bezpečnosti potravin, konkrétně u geneticky modifikovaných (GM) potravin.

Obavy veřejnosti o bezpečnost potravin a zdraví lidí jsou celosvětovým problémem. V Číně je tato problematika úzce provázána se sociální stabilitou a vládním aparátem. Ačkoliv v posledních letech byla uspokojena poptávka lidí v oblasti potravin, často dochází k výskytům závadných potravin v potravinových řetězcích. Příkladem jsou kauzy „melamin v sušeném mléce pro kojence“ nebo „syntetické barvivo Sudan v kachních vejcích“, které silně otřásly důvěrou lidí v zajištění bezpečnosti potravin na tamním trhu.

Následkem toho bylo pak mnohem těžší uvést na trh další inovativní produkty včetně nových GM potravin. Ačkoliv vědecký výzkum potvrdil, že GM potraviny jsou stejně bezpečné jako běžné potraviny, jejich bezpečnost je často zdrojem diskuzí na sociálních sítích. V příspěvcích mnoho uživatelů považuje GM potraviny za hrozbu narušení biodiverzity, životního prostředí či lidského zdraví. Současně jsou velmi často příspěvky doprovázeny iracionálními pocity, jako je panický strach, úzkost a hněv.

Ne vždy tomu tak v Číně bylo. Průzkumy ukázaly, že při prvních debatách o GM potravinách v roce 2002 a 2003 měli lidé i přes nízké znalosti o biotechnologiích pozitivní přístup k této problematice. Obrat nastal v roce 2008 po kauze sušeného kojeneckého mléka kontaminovaného melaminem. Masová komunikace na sociálních sítích s omezeným přístupem k sofistikovaným informacím, přijímání informací z veřejných sdělovacích prostředků a se sklonem věnovat více pozornosti negativním zprávám zapříčinily odmítavý postoj ke GM potravinám. Pohled na rizika GM potravin pro veřejné zdraví nebo životní prostředí se stal hypotetickou vírou a zdrojem stereotypního chování a nedůvěry vůči genetickým inženýrům. Od roku 2010 se sociální sítě staly dalším důležitým informačním kanálem, kromě běžně dostupných sdělovacích prostředků.

Díky anonymnímu šíření informací se sociální média, potažmo internet, stal ale také zprostředkovatelem falešných zpráv (tzv. "fake news"). Dle zprávy (The Report of 2016 Internet Rumor Dissemination and Adult Cognition) z roku 2016 se s těmito dezinformacemi setkalo více než 60 % čínských uživatelů starších 18 let. Sociální sítě byly tedy velmi kriticky zkoumány jako důvěryhodný zdroj informací pro komunikaci o zdravotních problémech.  Všeobecně negativní informace přitahují pozornost lidí, spouští mezi lidmi vlnu emocí a tím se zvyšuje přenos informací, ale také dezinformací. Některé studie potvrzují, že pozitivní články mají méně uživatelských recenzí. Jiné studie však uvádí, že pozitivně laděné články, které jsou vytvořeny uživateli sdílející své chování, mají větší vliv na jejich šíření.

Podobné závěry vyplynuly i z vědecké studie, která probíhala od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 v Číně. Studie vycházela z počátečních 8400 tzv. „tweetů“. Tweet je krátký textový příspěvek, jehož součástí jsou také obrázky, videa nebo internetové odkazy, které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách těch, kteří uživatele sledují (tzv. followers). Z těchto příspěvků bylo vyfiltrováno 371 tweetů, které se přímo zabývaly GM potravinami z hlediska bezpečnosti.

 

Po analýze tohoto vzorku bylo překvapivě zjištěno, že silnější komunikační dosah měly příspěvky pozitivního charakteru, nežli ty negativní. Negativní emoce uživatelů sociálních sítí vůči GM potravinám ukazovaly na popírání vědeckých poznatků a také na to, že jsou uživatelé do značné míry ovlivněni místní kulturou. Vědci zdůraznili, že zastánci GM potravin prezentují téma jako vědeckou informaci, i když ve skutečnosti se jedná spíše o individuální vnímání problematiky uživatelem.

Vědci dospěli k závěru, že výsledky studie mohou pomoci objasnit postoje a emoce čínských lidí v otázkách bezpečnosti potravin a přijmout preventivní opatření ke snížení iracionálních negativních emocí uživatelů sociálních sítí v souvislosti s potravinami a zdravím.

 

Zdroj:

 

Zdroj článku: BIOTRIN

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021