Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek GMO: Evropa neví, jak dál do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv

GMO: Evropa neví, jak dál

Vydáno: 20.2.2008
Tisk článku
Autor: Mgr. Světluše Bodoková
Ministři zemědělství EU nejsou schopni shodnout se ani v jedné z pěti žádostí o povolení nových druhů geneticky modifikovaných organismů (GMO).
Země stále nemohou najít společný postoj k výhodám a rizikům těchto kontroverzních produktů.
 
Souvislosti:
Ke schválení geneticky modifikovaných organismů (GMO) je zapotřebí, aby producent podal žádost o autorizaci. Součástí mandátu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je provádět vědecký výzkum a informovat o jeho výsledcích Evropskou komisi, která poté vydá své rozhodnutí a předá jej ke schválení Radě. V případě, že se Rada není schopná většinově shodnout na autorizaci, nebo se proti ní naopak většinově postavit, přesouvá se celá záležitost zpět k Evropské komisi, která má poté možnost o autorizaci GMO rozhodnout na základě zvláštní regulační procedury.
 
Témata:
Nejednotný postoj Rady rozzlobil ekologická sdružení, neboť umožní Komisi příslušné produkty autorizovat navzdory tomu, že velké množství Evropanů s geneticky modifikovanými organismy nesouhlasí.
 
Zemědělci ale na druhé straně varovali, že pokud se členské státy nebudou schopné shodnout na autorizaci GMO, riskují tím, že evropské zemědělství nebude konkurenceschopné.
 
Žádosti, které Rada ministrů včera posuzovala, se týkají čtyř druhů geneticky modifikované kukuřice odolné vůči parazitům a chorobám, které vyvinula americká skupina Monsanto (jeden z druhů vlastní v současné době švýcarská společnost Syngenta). Pátý produkt, který byl předmětem jednání, byly brambory s vysokým obsahem škrobu vyvinuté americkou skupinou BASF.
 
Žádný z produktů se neměl pěstovat na území Evropské unie. Všechny posuzované GMO byly určené k výrobě potravin a krmiv pro zvířata a v případě brambor k průmyslové výrobě škrobu.
 
Evropský úřad pro bezpečnost potravin všechny produkty označil za bezpečné a je tedy velmi pravděpodobné, že Evropská komise všechny žádosti o autorizaci schválí podobně jako to učinila již v případě řady jiných geneticky modifikovaných produktů v roce 2004.
 
Národní zdravotnické organizace a ekologická sdružení ale vyjádřily značné obavy, zejména vůči bramborám skupiny BASF, které obsahují genové markery odolné vůči antibiotikům. Sdružení se obávají, že části brambor mohou být využívány jako krmivo pro zvířata a vstoupit tak do potravního řetězce a v důsledku omezit schopnost lidského organismu překonávat nemoci, protože se organismus stane odolnějším vůči některým lékům.
 
Stanoviska:
Před zahájením hlasování v Radě mluvčí Evropské komise Mireille Thom uvedla, že „brambory nepředstavují problém ani pro zdraví lidí a zvířat ani pro životní prostředí“.
 
„Těšíme se nyní na rozhodnutí Evropské komise, neboť to byla ona, kdo proces inicioval pozitivním návrhem,“ uvedl prezident BASF Hans Kast po skončení hlasování v Radě.
 
Jeho společnost však kritizovala členské státy za neustálé obstrukce v schvalovacích procedurách a zdůraznila, že tyto typy produktů by zvýšily konkurenceschopnost evropského zemědělství. „Biotechnologické plodiny se pěstují na téměř 10% obdělávané půdy na celém světě. Pouze Evropa zůstává pozadu,“ uvedl člen představenstva BASF Stefan Marcinowski.
 
Evropští zemědělci, které v Bruselu zastupuje sdružení zemědělců Copa-Cogeca, rovněž rozhodování EU o geneticky modifikovaných produktech kritizovali. „V Evropě trvá dva až čtyři roky, než dojde ke schválení geneticky modifikovaných plodin, zatímco ve Spojených státech pouze 15 měsíců. Nejsme konkurenceschopní,“ uvedl podle deníku Financial Times mluvčí sdružení Simon Michel-Berger.
 
Mezi vědci ale stále neexistuje konsensus ohledně rizik a přínosů GMO. Po dokončení testů označila Evropská organizace pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedených pět produktů za bezrizikové. Patrice Courvalin z výzkumného Pasteurova institutu v Paříží ale deníku International Herald Tribune sdělil, že se EFSA se v názoru rozchází s jinými zdravotnickými organizacemi jako je Světová zdravotní organizace (WHO), která důrazně upozorňuje, že antibiotika, které zasáhnou odolné geny z brambor společnosti BASF, jsou „kriticky důležité“.
 
„Je tady hrozba, že biotechnologický průmysl vytvoří extrémně nebezpečný příklad v případě, že pro tyto brambory získá oprávnění,“ upozornil a dodal: „Měli bychom se spíše snažit zabránit šíření rezistence vůči antibiotikům, než pouštět do potravního řetězce produkty, které potenciálně mohou špatnou situaci ještě zhoršit.“
 
Greenpeace uvedlo, že brambory skupiny BASF ukazují na „obrovské trhliny v původním návrhu Komise a na fundamentální nedostatek přísnosti při zkoumání reálných rizik spojených s geneticky modifikovanými produkty.“ Organizace je přesvědčená, že autorizace brambor firmy BASF je „nezodpovědné zahrávání si se zdravím zvířat a lidí“ a vyzvala Komisi k „řešení nekonzistence uvnitř autorizačního procesu, v jehož samotném srdci se nachází EFSA“.
 
Další kroky:
Nyní je zcela na rozhodnutí Komise, zda schválí žádosti o autorizaci u uvedených geneticky modifikovaných plodin.

Zdroj: Euractiv.cz, 19. 2. 2008
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021