Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Hmyz jako krmivo pro drůbež do kategorie

Aktuality > Aktuality
Potraviny nového typu

Hmyz jako krmivo pro drůbež

Vydáno: 11.2.2021
Tisk článku
Autor: MENDELU
Tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně


Foto: Shutterstock

Hmyz bude v budoucnu zajímavým alternativním zdrojem bílkovin. Vědci Mendelovy univerzity v Brně už nyní testují jeho využití jako krmivo pro hospodářská zvířata. Výzkumu hmyzu z hlediska možného využití jako potraviny a krmiva je celosvětově věnována stále se zvyšující pozornost. Jedním z důvodů je předpokládaný růst světové populace na 9 miliard lidí v roce 2050. S tím souvisí zvýšení spotřeby živočišných produktů o 60 až 70 %.

Vzestup spotřeby potravin bude vyžadovat obrovské zásoby, které jsou ale limitované omezenou dostupností přírodních zdrojů, pokračující změnou klimatu a konkurencí mezi „jídlem-krmivem-palivem“. Pro výrobu kilogramu živočišných produktů je v závislosti na druhu zvířat a podmínkách chovu potřeba 2–15 kg rostlinných krmiv. Přitom 40–50 % z globální sklizně obilovin se využívá právě na výrobu krmiv.

Vědci předpokládají, že v budoucnu může dojít k omezení dostupnosti v dnešní době nejpoužívanějších konvenčních zdrojů bílkovinných krmiv. To pak zákonitě zvýší tlak na zajištění dostatku bílkovin pro lidskou spotřebu a pro výrobu krmiv pro hospodářská a zájmová zvířata. „Tím logicky roste zájem o alternativní a zároveň udržitelnou produkci bílkovin. Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ uvedl Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU. I přes několik vědeckých studií je toto odvětví stále ještě na samém počátku. Tomu také odpovídá vyšší cena produktů z hmyzu. Například cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 Kč.

„Hlavním cílem našeho projektu, který podpořila Technologická agentura ČR, je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl Šťastník. Vědci společně s kolegy ze společnosti Underground Food s.r.o. zatím provedli dva experimenty.

V jednom z nich například slepice přijímaly krmné směsi obsahující 0%, 2% a 5% podíl moučných červů po dobu šesti měsíců. Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do krmné směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí. „Dosáhli jsme tak naředění obsahu tuku a vzniklá moučka se nelepila na stěny šrotovníku,“ uvedl Šťastník.

Moučné červy a vytvořené krmné směsi vědci také podrobili několika analýzám pro zhodnocení kvality. „Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do 5 % moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popisuje experiment Šťastník. Práce vědců prvními pokusy nekončí. Do dalšího pokusu zařadí do krmné směsi vykrmovaných kuřat odtučněnou moučku z moučných červů. „Kromě základních parametrů užitkovosti a zdraví kuřat se také zaměříme podrobněji na kvalitu výsledného produktu – tedy kvalitu prsní a stehenní svaloviny,“ dodal Šťastník.

Kontakt pro bližší informace: Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D., Ústav výživy zvířat a pícninářství (AF), ondrej.stastnik@mendelu.cz, tel.: 732 254 675

 

Zdroj: Mendelova univerzita

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021