Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Hodnocení lupiny pro účely značení do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Hodnocení lupiny pro účely značení

Vydáno: 18.1.2006
Tisk článku
Vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k alergennímu potenciálu lupiny, potravinářské přísady, jejíž použití jako přísady při výrobě potravin se stále zvyšuje.

Lupina (rod Lupinus, podčeleď Papilionaceae, čeleď Leguminosae) je luštěnina, která zahrnuje více než 450 druhů. Pro humánní účely a pro zkrmování zvířaty se používá Lupinus albus (bílá lupina; středomořské země), Lupinus luteus (žlutá lupina; střední Evropa) a Lupinus angustifolius (modrá lupina; Austrálie). Semena lupiny se konzumují jako součást běžné stravy od starověku. V současné době se konzumují v četných evropských zemích jako snacky. V 90. letech se mouka lupiny začala používat jako přísada do pšeničné mouky a to pro svoji výživovou hodnotu i pro dobré zpracovatelské vlastnosti. Spotřeba lupiny se tak v Evropě zvýšila.

Byly zaznamenány alergické reakce na lupinu. V extraktech z mouky lupiny byly identifikovány proteiny vázající se k IgE. V pokusech in vitro se zjistilo, že dochází ke křížovým reakcím s proteiny podzemnice a jinými luštěninami, přičemž většina klinicky relevantních křížových reakcí existuje s proteinem podzemnice.

Neexistují žádné definitivní poznatky o tom, že by technologické zpracování mělo vliv na alergenní potenciál lupiny, ačkoliv snížení alergenity bylo zaznamenáno po autoklávování semen lupiny při 138 °C po dobu 30 minut.

Četnost alergických reakcí na lupinu u obecné populace není známa. Většina alergických reakcí (ne všechny) byla pozorována u osob s alergií na podzemnici. Nelze vyloučit, že počet případů alergie na lupinu může být vyšší, neboť až dosud byla lupina skrytou přísadou v různých pekařských a masných výrobcích. Klinické projevy alergie na lupinu jsou mírné lokální reakce až systémová anafylaxe. Uvádí se, že klinické reakce vyvolává konzumace 265 až 1000 mg lupinové mouky. Nejnižší dávka lupiny, která vyvolává reakce, nebyla stanovena.

 

Příloha : Vyjádření EFSA k alergennímu potenciálu lupiny [pdf ; 220717 bytů]

 

EFSA

 

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021