Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Hodnocení zdravotního rizika dusičnanů a dusitanů z pitné vody do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

Hodnocení zdravotního rizika dusičnanů a dusitanů z pitné vody

Vydáno: 13.2.2003
Tisk článku
zdravotní účinky příjmu dusičnanů a dusitanů; limitní hodnoty WHO, ČR; monitoring v ČR
Dusičnany jsou nebezpečné především jakožto zdroj dusitanů, které mohou způsobovat methemoglobinaemii – oxidaci hemoglobinu v červených krvinkách (u dospělých při dávkách 0,4 až 200 mg dusitanů/kg tělesné hmotnosti, resp. 33 až 150 mg dusičnanů/kg) a mohou být toxické z hlediska reprodukčních orgánů. Rizikovou skupinou z hlediska methemoglobinaemie jsou kojenci do 3 měsíců a z hlediska dalších zdravotních účinků děti do 6 let a těhotné ženy. Určité potíže v důsledku příjmu dusičnanů mohou být způsobeny inhibicí růstového faktoru na úrovni hypothalamu a dále interferencí s metabolismem vitaminů A a E. Případný strumigenní účinek může být způsoben kompetitivním snížením příjmu jódu.
Dusičnany ani dusitany samy o sobě nevykazují kancerogenní účinek, ale zvýšený výskyt nádorů bylo prokázán při současném podávání prekursorů N-nitrososloučenin a vysokém příjmu dusitanů (např.1000 mg/l v pitné vodě). Zvýšené riziko je u pacientů a achlorhydrií (žaludeční sliznice neprodukuje kyselinu solnou, takže je vyšší pH v žaludku).
WHO stanovila pro dusičnany ADI 0 až 3,7 mg/kg tělesné hmotnost a pro dusitany 0 až 0,06 mg/kg (kromě kojenců do 3 měsíců). Dostatečnou ochranou i pro děti je limit 50 mg dusičnanů/l pitné vody při vyhovující mikrobiologické kvalitě vody. Tuto hodnotu vyžaduje i směrnice EU č. 98/83 a také vyhláška MZ ČR č. 376/2000 Sb.
Pro dusitany doporučuje WHO limitní hodnotu 0,3 mg/l, česká vyhláška vyžaduje splnění limitu 0,5 mg/l.
Podle výsledků monitoringu v r. 2000 byly ve srážkové vodě v průmyslových oblastech ČR zjištěny koncentrace dusičnanů až 5 mg/l. V pitné vodě byl průměrný obsah dusičnanů 19 mg/l (max. 93 mg/l), dusitanů 0,09 mg/l (max. 0,49 mg/l).
Při obsahu dusičnanů v pitné vodě do 10 mg/l je pro člověka hlavním zdrojem kontaminace zelenina. Při koncentraci nad 50 mg/l se stává hlavním zdrojem pitná voda. U obyvatel ČR zásobovaných z veřejných vodovodů znamenal příjem dusičnanů z pitné vody asi čtvrtinu jejich celkového odhadovaného příjmu dusičnanů.
/Podrobnější informace získáte v rubrice Potravinářské aktuality./
Hygiena, 47, 2002, č. 4, s. 226–238
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018