Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Hypercholesterolemické mastné kyseliny a aterogenní index mléčného tuku do kategorie

Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv

Hypercholesterolemické mastné kyseliny a aterogenní index mléčného tuku

Vydáno: 15.4.2009
Tisk článku
Výzkumníci Jihočeské univerzity zjišťovali složení mléčného tuku jednotlivých dojnic. Zjištěné rozdíly mohou sloužit k výběru zvířat pro šlechtění s cílem optimalizace složení tuku.
Na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity byl v mléčném tuku jednotlivých krav ze stáda o 46 kusech (červenostrakatý skot) zjišťován podíl jednotlivých hypercholesterolemických mastných kyselin (laurové, myristové a palmitové) z celkových mastných kyselin a aterogenní index (poměr celkového a HDL cholesterolu, čím nižší, tím lépe). Podíl kyseliny laurové byl v rozmezí 1,7 – 5,5 %, kyseliny myristové 7,0 – 14,9 % a palmitové 23,8 – 31,1 %. Aterogenní index byl v rozmezí 1,2 – 3,3. Z výsledků je zřejmé, že rozdíly ve složení mastných kyselin v mléce jednotlivých dojnic jsou výrazné, a že by tyto hodnoty mohly sloužit k výběru zvířat pro šlechtění, aby se vyprodukovalo mléko s vhodným složením tuku.

Výběr z publikačních výstupů Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity od roku 2000 je uveden v seznamu zde.
M. Pešek a kol.: Distribution of Hypercholesterolemic fatty acids and atherogenic index in the milk fat of dairy cows
Milchwissenschaft, 64, 2009, č. 2, s. 154-157
Objednávka kopie článku
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018