Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Jak je skot vnímavý k chladu a mrazivému počasí? do kategorie

Aktuality > Aktuality

Jak je skot vnímavý k chladu a mrazivému počasí?

Vydáno: 15.2.2021
Tisk článku
Autor: ČSCHMS
Informace Českého svazu chovatelů masného skotu

Aktuální mrazivé počasí vyvolá otázky, mezi neinformovanou laickou veřejností o to častější, zda celoročně venkovně odchovávaná zvířata vlivem nízkých teplot netrpí a zda dokonce nedochází k jejich týrání. Lidé totiž často mají tendenci své vlastní pocity přenášet na zvířata a mylně se domnívají, že zvířata vnímají zimu stejně jako oni. Jak je ale vlastně skot vnímavý k teplotám padajícím pod bod mrazu a od kdy zvířata pociťují chladový stres, který vyvolává jejich nepohodlí? Jednoduchá otázka, odpověď je ale složitější a hodně záleží na dalších podmínkách a detailech.

Klíč k určení, zda zvířata trpí stresem z chladu, spočívá ve stanovení jejich komfortní zóny, což je situace, kdy pro udržení své tělesné teploty nemusí dělat nic navíc. Ta se významně liší u dospělých krav a u malých telat. Zatímco u dospělého jedince to může bez problémů být -5 °C i více, pro tele staré 3 týdny je tato zóna o dost vyšší. Pokud se totiž tělo ochlazuje výrazně více, než je právě ona komfortní zóna, musí vynaložit další energii na to, aby se zahřálo.

Kromě komfortní zóny hraje roli také tzv. pocitová teplota. Známe to i my. Vane-li venku studený vítr, cítíme se výrazně chladněji, než je skutečná teplota na teploměru. U zvířat je to v tomto případě stejné. To může vést k tomu, že zvířata chovaná celoročně venku mohou být bez možnosti úkrytu výrazně více ohrožena stresem z nízké teploty než ta, která se mohou před nepříznivým větrným počasím někde schovat.

Jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, zda se projeví stres z chladu, je poměr mezi povrchem těla a tělesnou hmotností. Dospělá kráva je velké a těžké zvíře a její plocha na jednotku hmotnosti je menší. To znamená, že dokáže lépe zadržovat teplo. Naopak telata, která mají proporcionálně větší povrch těla, než váží, ztrácejí mnohem více tepla. Obecně tedy platí, že čím menší nebo mladší zvíře, tím je citlivější na stres vyvolaný nízkými teplotami.

Kromě tohoto poměru je důležitá také izolace v podobě srsti zvířat. Mokrá srst samozřejmě izoluje méně než suchá a totéž platí pro krátkou srst. Z toho plyne, že jednoduchým způsobem, jak omezit tepelné ztráty, je udržovat zvířata v suchém prostředí. Je třeba tedy pravidelně nastýlat, aby zvířata byla dobře izolována od sněhu a vlhka.

Tělesný tuk je také dobrým izolátorem, ale současně i zdrojem energie. Je tedy zcela logické, že zvířata s dostatečným tukovým krytím snáší chlad mnohem lépe. Výživa proto hraje v zimních měsících velice důležitou roli. Je proto třeba zajistit zvířatům potřebné množství kvalitního objemného krmiva. Je to dáno tím, že objem tráví zvířata mnohem pomaleji, než koncentrovaná krmiva na bázi obilovin, čímž se zvyšuje vnitřní produkce tepla a zvířata se sama zahřívají pomocí trávicích procesů.

I v zimních měsících je důležité poskytnout zvířatům neomezený přístup k pitné vodě. Kvalitní nezámrzné napáječky by proto měly být nedílnou součástí vybavení každého areálu. Ideální je, pokud je voda temperována, aby zvířata neztrácela energii tím, že si jí musí v těle ohřát.

Pokud však teploty spadnou opravdu hluboko pod nulu, je třeba i u stád založených na celoročním venkovním odchovu přijmout mimořádná opatření a zajistit jim ochranu před chladem. To se týká obzvláště novorozených telat, která jsou nejohroženější skupinou. I pro ryze extenzivní plemena, jako je například highland či galloway, která jsou velmi odolná a dobře přizpůsobená na celoroční venkovní pobyt, je žádoucí zajištění alespoň jednoduchých přístřešků, které jim poskytnou ochranu před nepříznivými povětrnostními vlivy.

 

Zdroj: ČSCHMS

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021