Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Jak účinně bránit šíření afrického moru prasat v populaci prasat divokých v ČR do kategorie

Aktuality > Aktuality

Jak účinně bránit šíření afrického moru prasat v populaci prasat divokých v ČR

Vydáno: 3.2.2022
Tisk článku
Autor: VÚLHM
Vědci publikovali souhrnnou metodiku k prevenci šíření AMP v ČR.

Foto: Shutterstock

Prase divoké je aktuálně rozšířené po velké části světa a jeho početní stavy v posledních desetiletích významně narostly jak v oblastech jeho přirozeného rozšíření, tak tam, kde bylo uměle vysazeno, případně samo rozšířilo svůj areál. Významně tak ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev. Aktuálně je největší hrozbou jeho podíl na šíření afrického moru prasat, který při zavlečení do chovů prasat domácích způsobuje zásadní ekonomické ztráty.

Za několik posledních let získali vědci z různých institucí mnoho nových poznatků o této nebezpečné chorobě a jejím šíření v populacích divokých prasat. Své výsledky a doporučení pro praxi nyní publikovali v souhrnné metodice Technické prostředky a chovatelská opatření pro prevenci šíření afrického moru prasat v populaci prasat divokých v ČR.

Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu MZe č. QK1920184 s názvem: „Výzkum a ověření účinnosti dostupných technických a biologických prostředků a postupů pro prevenci šíření afrického moru prasat v populaci divokých prasat v ČR.“

Vědci v metodice analyzovali a shrnuli faktory, které ovlivňují riziko šíření afrického moru prasat volně žijícími populacemi prasete divokého, a revidovali účinnost a proveditelnost stěžejních opatření z hlediska prevence a eradikace nákazy AMP. Metodika shrnuje aktuální nejnovější vědecky podložené informace a soustřeďuje se především na tyto oblasti:

  • početnost, populační struktura a dynamika, reprodukční potenciál prasete divokého v ČR
  • behaviorální ekologie prasete divokého s ohledem na výskyt AMP
  • dosavadní myslivecké hospodaření s populacemi prasete divokého v ČR
  • opatření pro stabilizaci početnosti prasat
  • opatření omezující migrace prasat
  • možnosti lokalizace a nahánění živých prasat
  • lokalizace uhynulých jedinců prasete divokého

 

Doporučení pro praxi vědci rozdělili na dlouhodobá, pro řešení trendů zatím nezadržitelně stoupající velikosti populace černé zvěře v ČR, a krátkodobá nebo místní, použitelná např. k eradikaci černé zvěře v ohniscích výskytu afrického moru prasat.

Doporučení dlouhodobá a koncepční

  • Postupovat při lovu jako dosud, ale s navýšením odlovu bachyní a s přihlédnutím k prognóze populačního vývoje zvýšit počet ulovené zvěře na troj- a více násobek kusů.
  • Zahájit odbornou diskusi nad změnami dosavadních postupů s cílem dosáhnout co největší efektivity a poměru cena/výkon v oblasti redukce a udržení populačních stavů prasat divokých.
  • Zvážit účinnější a časově a personálně méně náročné alternativy lovu (dálkově ovladatelné přenosné pasti, do nichž lze chytat celé sociální jednotky), zabránit rozpadu sociálního systému černé zvěře a zastavit „výkrm“ neuváženým vnaděním mimo specifické případy potřeby přilákat prasata na určité místo, například do pastí.

 

Doporučení krátkodobá nebo pro místní hospodaření

Každoroční intenzivní redukce počtu obou pohlaví a všech věkových kategorií prasat je nezbytná z hlediska dlouhodobého udržení stabilní početnosti populace. Není možné se spolehnout jen na eliminaci selat.

  • Soustavně podporovat celoživotní vzdělávání mysliveckých hospodářů.
  • Cíleně motivovat uživatele honiteb ke stabilizaci početnosti prasat, přičemž nepodporovat takovou intenzitu a strukturu lovu, která nepostačuje pro odlovení přírůstku, či dokonce vede k dalšímu nárůstu početnosti prasat. Jakékoliv motivační nástroje proto nastavit tak, aby zabezpečily potřebnou výši a strukturu úlovku.
  • Efektivitu redukce stavů černé zvěře lze významně zvýšit využitím moderních technických zařízení (skupinové pasti, různé typy termovizních zařízení a jejich nosičů, nahánění pomocí dronů při skupinových lovech apod.).
  • Využívat vnadění pouze jako součást efektivní lovecké nebo odchytové strategie (odlov vybraných kusů, odlov či odchyt celé skupiny). Přísně limitovat množství krmiv, které jinak slouží prasatům jako významný zdroj potravy (stačí do 5 kg krmiva na vnadiště a den, lépe do 0,2 kg na jedno prase a den).
  • K ochraně vymezeného území využívat kombinované elektrické ohradníky.
  • Pro lokalizaci kadáverů prasat lze využít v polních honitbách drony s termokamerou, v polních i lesních honitbách ruční termovizní monokuláry a v hůře prostupném terénu speciálně vycvičené psy.

 

Doporučované postupy a opatření v metodice vycházejí z aktualizované vědecké literatury a dosavadních dlouhodobých zkušeností, a jsou založeny na důkladné analýze výsledků mysliveckého hospodaření za poslední desítky let. V rámci této analýzy byla definována slabá místa dosavadních přístupů, jež otázku redukce a stabilizace početnosti velmi zjednodušovaly na potřebu zvýšení počtu ulovených kusů.

Přitom ovšem docházelo k rozbití sociální struktury populací a zároveň nebylo dosahováno potřebné výše redukce plodných samic. Výsledkem pak je sice vysoký a neustále rostoucí množství ulovených prasat, ale jejich početnost neklesá.

Využitím navržených pravidel bude možné nastavit hospodaření tak, aby se tento nepříznivý trend obrátil. K tomuto cíli bude možné využít i dílčí doporučení, jak zvýšit efektivitu lovu, například využitím skupinových pastí a moderních technických prostředků.

Zcela novou oblastí jsou doporučení pro snížení rizika šíření afrického moru prasat. Jde o dílčí postupy, které povedou k vytváření účinných bariér pohybu prasat, umožní jejich stabilizaci v prostředí a zlepší možnosti vyhledávání infekčních kadáverů použitím termovizních prostředků a loveckých psů.

Co je africký mor prasat

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých. Původcem nákazy je DNA virus, který se u nakažených prasat nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech a všech sekretech a exkretech. Pozitivní jedinci mohou virus vylučovat již 1-2 dny před projevy klinických příznaků onemocnění.

Území zasažené výskytem AMP se v oblasti střední Evropy za poslední roky významně zvětšilo a posunulo od hranic Litvy a Polska až do Německa. Takto velká rychlost šíření nákazy je stěží možná přirozenou cestou a výrazný podíl na ní má nezodpovědné chování lidí.

U volně žijících populací, na rozdíl od domácích chovů, nelze zajistit rychlou eradikaci nákazy likvidací celého chovu. Snahy o radikální redukci početnosti jsou z hlediska rizika šíření AMP i nebezpečné. Populace prasete divokého jsou tak významným faktorem, který ovlivňuje možnosti šíření a eradikace nákazy.

Vzhledem k ekonomickým rizikům souvisejícím s výskytem AMP je v současnosti věnována velká pozornost všem faktorům, jež ovlivňují šíření nákazy v populacích prasete divokého a vyhlídky na eradikaci. Zřejmě nejzásadnějším faktorem je v tomto ohledu vysoká početnost prasat.

U početných populací lze očekávat vyšší riziko vzniku i šíření nákazy, protože v důsledku boje o potravu dochází k častějším kontaktům mezi prasaty. Část z nich je nucena obývat i méně příznivé oblasti, čímž se dostávají do blízkého kontaktu s možnými zdroji nákazy, např. v okolí silnic. Vysoká početnost také přináší ekonomickou zátěž při likvidaci většího množství zvířat a prodloužení doby eradikace.

Z hlediska prevence šíření AMP a jeho důsledků je proto zásadní snížení početnosti prasat na co nejnižší úroveň ještě před tím, než dojde k zavlečení nákazy na dané území, a dlouhodobá stabilizace početních stavů černé zvěře. S tím pak souvisí přesné určení každoroční potřebné míry intenzity lovu konkrétních populací, která je závislá na výchozí početnosti a reprodukci populace, ovlivňované mimo jiné přirozenou úživností prostředí, případně přikrmováním.

Metodika Technické prostředky a chovatelská opatření pro prevenci šíření afrického moru prasat v populaci prasat divokých v ČR je ke stažení zde.

Autoři metodiky: doc. Ing. Jitka Bartošová, Ph.D., prof. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., prof. Ing. Luděk Bartoš, DrSc., Ing. Jan Cukor, Ph.D., Ing. Kamil Turek, Ph.D., Ing. František Havránek, CSc., Ing. Jakub Drimaj, Ph.D., Ing. Antonín Machálek, CSc., Ing. Josef Šimon, Ph.D., Ing. Radim Plhal, Ph.D.

Kontaktní e-maily:
bartosova.jitka@vuzv.cz;  cukor@vulhm.cz;  jiri.kamler@mendelu.cz;  antonin.machalek@vuzt.cz

Připravil: Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

 

Zdroj: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021