Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Jak zacházet s potravinami napadenými plísněmi do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele

Jak zacházet s potravinami napadenými plísněmi

Vydáno: 11.3.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Úřad pro bezpečnost a kontrolu potravin v USA uvádí, za jakých podmínek lze potraviny s plísní ještě konzumovat.
Mykotoxiny jsou škodlivé látky produkované plísněmi. Mohou se ukrývat hluboko pod povrchem napadené potraviny, přičemž je pouhým okem nevidíme. Mykotoxiny mají řadu negativních účinků na zdraví konzumentů.
Zpravodajský server iDNES.cz uveřejnil dne 10.3.2009 článek pod názvem Plesnivou mrkev můžete sníst, chleba vyhoďte, ve kterém odkazuje na doporučení vydaná Food Safety and Inspection Service US Department of Agriculture (Úřadem pro bezpečnost a kontrolu potravin Ministerstva zemědělství USA, FSIS-USDA).
Podle FSIS je třeba rozlišovat potraviny z hlediska napadení plísní do dvou skupin:
– potraviny s vyšším obsahem vody,
– potraviny s nižším obsahem vody.
Potraviny s nižším obsahem vody, ke kterým patří např. mrkev, zelí a paprikový lusk, jsou odolnější k prorůstání plísní do vnitřních vrstev potraviny, a proto je lze za určitých okolností (po odstranění dostatečně velkého podílu zasažené potraviny) ještě konzumovat. Vyjádření FSIS je součástí informačního přehledu, který se věnuje plísním, mykotoxinům/aflatoxinům, ochraně potravin před plísněmi, zacházení s potravinami, na kterých roste plíseň aj.
 
Zdroj: iDNES.cz, FSIS, A–Z slovník pro spotřebitele
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021