Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek JRC: Bisfenol A a kojenecké láhve: problémy a perspektivy do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

JRC: Bisfenol A a kojenecké láhve: problémy a perspektivy

Vydáno: 15.9.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Zpráva Evropské komise – DG JRC (2010).
Bisfenol A (BPA) se široce používal při syntéze plastů a pryskyřic. To vedlo k tomu, že jsou spotřebitelé vystavováni této slátce z různých výrobků přicházejících do kontaktu s potravinami. Jde např. o kojenecké láhve nebo nádobky na potraviny.
I když existují četné studie posuzování rizika, které byly vypracovány během posledních deseti let různými regulačními orgány na celém světě, dosud neexistuje shoda, pokud jde o dopad BPA na zdraví člověka.
Přehledová práce, kterou uveřejnil pod názvem “Bisfenol A a kojenecké láhve: problémy a perspektivy” (viz příloha) Institut pro zdraví a ochranu spotřebitele Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC–IHCP), uvádí přehled problémů, které se objevily na základě probíhající diskuse a ukazuje některé oblasti, ve kterých existuje nejistota. Tyto oblasti budou předmětem dalšího zkoumání.
Řada studií toxicity provedených na celém světě ve shodě s mezinárodně uznávanými pravidly a správnou laboratorní praxí ukázala negativní účinky BPA při velikosti dávky 50 mg BPA/kg tělesné hmotnosti/den. Protože je toto množství vysoko nad odhadovanou hladinou expozice člověka, tj. 0,6–13 µg/kg tělesné hmotnosti/den, posuzovatelé a manageři rizika měli za to, že bezpečnostní rozpětí je dostatečné.
Avšak velký počet výzkumných studií často využívajících menší počty zvířat, skupiny, na které se aplikoval menší počet nebo jediná dávka a zahrnující neorální cesty aplikace, popisuje negativní účinky BPA při velmi nízkých dávkách, v řádu µg/kg tělesné hmotnosti/den.
I když omezení těchto studií na nízké dávky vedlo k tomu, že je obtížné určit jejich skutečný význam při posuzování rizika pro zdraví člověka, podpořily tyto studie obavy, pokud jde o možné nežádoucí účinky BPA na zdraví.
Ve právě jsou uvedeny výsledky různých studií posuzování BPA. Autoři poznamenávají, že většina současných nejistot ohledně zdravotního rizika BPA pochází z různých stanovisek ke spolehlivosti studií prováděných různými metodologiemi. Aby se tyto nejistoty snížily a pravděpodobnost úspěchu studií byla vyšší, bude třeba provádět studie v rámci mezinárodní spolupráce pod dohledem mezinárodního panelu nezávislých expertů.
Vzhledem k tomu, že produkty obsahující BPA (zejména polykarbonátové kojenecké láhve) jsou již v některých zemích zakázané nebo je výrobci postupně a dobrovolně vyřazují z trhu, autoři konstatují, že stejně důležité je posouzení bezpečnost náhradních materiálů bez obsahu BPA.
 
Příloha: Bisphenol A and baby bottles: challenges and perspectives (pdf, 1,35 MB, 57 stran)
 
Zdroj: JRC newsletter
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021