Bezpečnost potravin

Kolik norem na sýry je zapotřebí?

Vydáno: 22. 4. 2007
Autor: pospisilova

Přijetí připravených norem Codex Alimentarius pro vybrané druhy sýrů závisí na dosažení konsenzu ohledně významu názvů jako geografického označení původu.

Codex Alimentarius (CA) stál před zásadními otázkami, jak podrobně rozpracovat normy pro druhy sýrů a jakou roli má hrát deklarace původu. Již Carles de Gaulle jednou řekl: „Jak chcete řídit stát, který vyrábí 258 druhů sýrů?“ Podle šetření provedeného útvarem Wikipedia je na celém světě kolem 5 000 druhů sýrů. Ve Švýcarsku je podle některých pramenů 50, podle jiných 450 druhů sýrů.
Cílem CA je chránit zdraví spotřebitelů a vytvořit spravedlivé rámcové podmínky pro hospodářskou soutěž. Standardy CA mají sloužit jako referenční materiál při případných sporech v rámci WTO (Světové obchodní organizace). Kodexový výbor pro mléko a mléčné výrobky (CCMMP) se rozhodl vzít při rozhodování, pro jaké druhy mají být normy vytvořeny, jako hlavní kritérium celosvětově obchodované objemy. Z toho důvodu byly pro revizi nebo vytvoření nových definic vybrány druhy: čedar, danbo syrovátkový sýr, eidam, gouda, havarti, samso, ementál, tylžský, Saint-Paulin, provolone, cottage, coulomnier, smetanový sýr, camembert, brie a mozarella. V červenci 2006 se tyto normy dostaly do 8. kodexového stupně projednání, konečné vstoupení v platnost však závisí na konsenzu ohledně deklarace původu.
Již v r. 2004 a 2005 se diskutovalo o tom, zda má CCMMP dostat za úkol zpracování normy pro sýr provolone. Na jedné straně např. USA tvrdí, že se jedná o druhové označení celosvětově vyráběného sýra, na druhé straně ES a Švýcarsko prosazují, že se jedná o geografické označení. Nakonec se došlo k závěru, že práce na normě budou pozastaveny, dokud v tomto ohledu nedojde k dohodě. Pokud jde o ementál, výhrady mělo pouze Švýcarsko. V obou případech jde o balancování na hraně mezi normou pro zabezpečení nezávadnosti a ochrany před falšováním na jedné straně a požadavkem na uznání duševního vlastnictví na druhé straně.
Proti vytváření spousty individuálních norem hovoří zásady kodexové strategie 2008-2013, že normy by měly pokrývat co možná největší oblast. Příkladem dodržení těchto zásad bylo např. zpracování norem pro pitnou vodu v lahvích tak, že byly zavedeny všeobecné kategorie místo uvažovaných definic pro vodu z ledovců, podzemní vodu, minerální vodu či pramenitou vodu. K obdobnému zobecnění došlo i při harmonizaci norem pro ovocné šťávy.
Označování původu je velkým problémem, protože spotřebitelé kladou značný důraz na původ výrobků, a to především těch, které jsou z historických důvodů spjaty s lokálními zvláštnostmi. Ke klamání dochází tehdy, když jsou vzbuzeny nesprávné představy o původu výrobku. Kdo kupuje ementál, musí mít možnost volit mezi původním švýcarským sýrem nebo imitací. S napětím se očekává, zda příští zasedání Kodexové komise pro označování potravin (CCFL) přinese nějako řešení. V případě, že nedojde k žádné dohodě, existují tři možnosti.
1.      Normy budou uvedeny v platnost bez ohledu na odpor většiny kodexových regionů. To by však bylo v rozporu se zásadou, že pro přijetí norem musí existovat dohoda.
2.      Práce budou pozastaveny a již existující normy zůstanou v původním neupraveném stavu.
3.      Bude definováno několik málo skupinových norem na základě dosud připravených individuálních norem. Mohlo by se jednat např. o sýr s velkými otvory, měkký sýr, polotvrdý sýr, tvrdý sýr.
Většina aspektů svědčí pro poslední variantu.