Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Komise navrhuje používání sloučenin chlóru na drůbežích jatkách do kategorie

Legislativa EU a MS - Archiv > Právní předpisy EU – základní informace> Právní předpisy EU – základní informace
Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv > Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Potravinářství - Archiv

Komise navrhuje používání sloučenin chlóru na drůbežích jatkách

Vydáno: 26.7.2008
Tisk článku
Evropský Parlament jedná o povolení oxidu chloričitého, kyselého chloritanu sodného, fosforečnanu sodného a peroxikyselin k oplachování jatečných těl drůbeže.
Řadu let jsou v rámci EU vedeny polemiky ohledně schválení použití vody s chlórem k desinfekci jatečných těl drůbeže především s cílem snížení kontaminace salmonelou a kampylobakterem. V USA je tento způsob ošetření obvyklý, ale některé evropské instituce a státy bojují proti povolení těchto prostředků (oxid chloričitý, kyselý chloritan sodný, fosforečnan sodný a peroxikyseliny). Zákaz těchto prostředků znamená překážku obchodu, k povolení by mohlo diojít podle pravidel nařízení 853/2004/ES o hygieně živočišných produktů. K protiargumentům patří, že používání těchto prostředků může vést ke zvýšení rezistence patogenů vůči antibiotikům, a že se tím může maskovat nedodržování hygienických pravidel, tzn. “správná hygienická praxe”.
V předcházejících letech bylo v Evropě zpracováno několik stanovisek k uvedeným antimikrobiálním látkám. Posuzovala se účinnost ničení bakterií a bezpečnost jejich použití.
 
1) SCVPH: Stanovisko Vědeckého výboru pro veterinární opatření vztahující se k veřejnému zdraví ze dne 14. dubna 2003: „Antimicrobial treatments for poultry carcases“.
 
2) AFC: Stanovisko Poradního výboru pro potravinářská aditiva, aromata, pomocné technologické prostředky a materiály přicházející do kontaktu s potravinami  - Question Nº EFSA Q-2005-002.
K závěrům o nezávadnosti dospěl AFC na základě šetření možnosti tvorby reakčních produktů, posuzování tradiční spotřeby drůbežích výrobků a působení reziduí vzniklých po opracování drůbeže. Bylo konstatováno, že tyto látky neznamenají nebezpečí, pouze pro peroxikyselinu nebyl k dispozici dostatek údajů potvrzující její účinnost.
 
3) BIOHAZ: Společné prohlášení Panelu pro biologická rizika úřadu EFSA a AFC (v dubnu 2008)
niny chlóru se zaměřením na potenciální zvýšení rezistence patogenních bakterií vůči antibiotikům. Součástí je stanovisko BIOHAZ ohledně peroxikyselin.
Z dlouhodobé historie používání podle odborníků nehrozí riziko. Je však třeba podpořit další výzkum.
 
4) SCHER + SCENIHR: Společné stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika (Scientific Committee on Health and Environmental Risks - SCHER) a Vědeckého výboru pro nově objevená nebo nově identifikovaná zdravotní rizika (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks - SCENIHR)
Ze stanovisek vyplynulo, že z hlediska reziduálních zbytků uvedených látek v jatečných tělech drůbeže je riziko jen nepatrné a také mebyl prokázán vliv na zvýšení rezistence patogenů vůči antibiotikům. Je však upozorněno na nutnost odpovídající zacházení s odpadními vodami (ředění), které přímo nelze likvidovat biologickými metodami. A také se upozorňuje, že přestože by se používaly uvedené desinfekční prostředky, je nutno dodržovat hygienická pravidla.
S tímto přístupem nesouhlasí spotřebitelská organizace BEUC, “zelení” a řada vlád členských zemí EU.
Na jednání EP 29. 5. 2008 však předložila EK návrh na schválení používání sloučenin chlóru k oplachování jatečných těl drůbeže. Schválením takového návrhu by pominul jedenáctiletý zákaz dovozu takto ošetřených kuřat u USA. Členové parlamentu vyjádřili obavy ze zhoršení hygienické úrovně na drůbežích jatkách. Avšak podle komitologického postupu bude mít při rozhodování hlavní slovo Vědecký výbor pro potravinové řetězce a zdraví zvířat SCoFCAH.
Na jednání EP 29. 5. 2008 přesto předložila EK návrh na schválení používání sloučenin chlóru k oplachování jatečných těl drůbeže. Schválením takového návrhu by pominul jedenáctiletý zákaz dovozu takto ošetřených kuřat u USA. Členové parlamentu vyjádřili obavy ze zhoršení hygienické úrovně na drůbežích jatkách. Avšak podle komitologického postupu patřilo při rozhodování další slovo Vědeckému výboru pro potravinové řetězce a zdraví zvířat SCoFCAH. Na jednání SCoFCAH dne 2. černa 2008 však bylo používání těchto antimikrobiálních prostředků 26 zástupci členských států zamítnuto, zástupce Velké Británie se zdržel hlasování.
Dále bude o návrhu Komise jednat Rada. 
Další informace:
 
 
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021