Návrh na stanovení limitů 25 – 50 μg/kg pro nezpracované a zpracované obiloviny a obilné výrobky zásadně odmítá svaz evropských mlynářů EFM.
Evropská komise předložila návrh na stanovení nejvyšších hodnot mykotoxinů T-2 a HT-2 (trichoteceny typu A) v potravinách a tím vyvolala diskusi o problému.
Navrženy byly mj. následující limity (μg/kg).
|
Nezpracované obiloviny
|
|
|
Pšenice vč. durum
|
50
|
|
Zpracované obiloviny k přímé spotřebě
|
|
|
Pšenice vč. durum
|
25
|
|
Žito
|
25
|
|
Výrobky z obilovin
|
|
|
Otruby a cereální snídaně
|
50
|
|
Ostatní
|
25
|
Jednání předcházelo zpracování vědeckého stanoviska úřadem EFSA, které vyhodnotilo jako největší dodavatele mykotoxinů T-2 a HT-2 právě chléb, jemné pečivo, mlýnské obilné produkty a snídaňové cereálie.
(EFSA-Q-2010-00949: Occurrence data of trichothecene mycotoxins T-2 toxin and HT-2 toxin in food and feed
http://www.efsa.europa.eu/en/supporting/pub/66e.htmEvropský Vědecký výbor pro potraviny (SCF) stanovil v r. 2001 dočasné tolerovatelné množství TDI na těchto mykotoxinů celkem na 60 ng/kg tělesné hmotnosti za den.
Podle novějších poznatků byl tento odhad upraven panelem CONTAM úřadu EFSA na 100 ng.
Na „Fusarium Toxin Forum 2012“ pořádaném 3. 2. 2012 v Bruselu bylo téma limitů otevřeno.
Svaz evropských mlynářů (EFM) nesouhlasil se zavedením povinných limitů s odvoláním na neprůkazné riziko a také na nedostatečně vyvinutou a pro mlýnské podniky zbytečně nákladnou měřicí techniku. Podle stanoviska EFM se v případě T-2 a HT-2 (na rozdíl od DON a ZEA) jedná o polní toxiny, pro které zatím neexistuje standardizovaná evropská rychlometoda. Minimálně pro pšenici a žito považují stanovení nejvyšších hodnot za nadbytečné a vyzývají k výzkumu zemědělské praxe, aby bylo možno určitými technikami zatížení preventivně snižovat. Zavedení limitů by vzhledem k nákladům přispělo k finančnímu zatížení malých a středních mlýnských podniků a v důsledku toho i spotřebitelů.
Mühle + Mischfutter, 149, 2012, č. 5, s. 155
Objednávka kopie článku
Institut pro bezpečnost a kvalitu obilí, MRI, Stanford Detmold, (SRN), se zabýval výskytem mykotoxinů v obilovinách s pluchami jako oves, ječmen, jednozrnka, dvouzrnka (Emmer), špalda a proso (viz článek citovaný níže).
Nařízení EU 1881/2006 a 1126/2007 zatím stanovují následující nejvyšší přípustné limity pro mykotoxiny v zrninách:
|
Toxin/PTDI na kg těles. hmotn. dospělých
|
Surovina
|
μg/kg
|
Potravina
|
μg/kg
|
|
Deoxinivalenol (DON)/1 μg
|
Obiloviny kromě durum, ovsa a kukuřice
|
1250
|
Mouka, otruby, klíčky, těstoviny
|
750
|
|
|
Durum, oves a kukuřice
|
1750
|
Pečivo, obilné snacky, snídaňové cereálie
|
500
|
|
|
|
|
Příkrmy pro kojence a malé děti
|
200
|
|
Zearalenon (ZON)/0,2 μg
|
Obiloviny kromě kukuřice
|
100
|
Mouka, otruby, klíčky
|
75
|
|
|
kukuřice
|
200
|
Kukuřičné výrobky a olej
|
200
|
|
|
|
|
Pečivo, obilné snacky, snídaňové cereálie
|
50
|
|
|
|
|
Příkrmy pro kojence a malé děti
|
20
|
|
Ochratoxin A/5 ng
|
Obiloviny
|
5
|
Nezpracovaná zrna
|
5
|
|
|
|
|
Obilné produkty
|
3
|
|
|
|
|
Příkrmy pro kojence a malé děti
|
0,5
|
|
Fumonisiny
celkem B1 + B2/2 μg
|
Kukuřice nezpracovaná
|
4000
|
Kukuřičné výrobky k přímé spotřebě
|
1000
|
|
|
|
|
Snídaňové cereálie a kukuřičné snacky
|
800
|
|
|
|
|
Příkrmy na bázi kukuřice pro kojence a malé děti
|
200
|
|
|
|
|
Mlýnské frakce (podle kombinované nomenklatury č. 1103; 13; 1103 20 40; 1904 10 10; 1102 20)
›500 μg / ‹500 μg
|
1400/2000
|
|
Toxiny T-2 a HT-2/0,1 μg
|
Oves
|
1000
|
K přímé spotřebě:
- oves
|
50
|
|
|
Ječmen
|
200
|
- kukuřice, ječmen, žito, pšenice vč. durum
|
25
|
|
|
Kukuřice
|
150
|
- zpracované produkty
|
25
|
|
|
Pšenice vč. durum
|
50
|
-obilné otruby, mlýnské produkty, snídaňové cereálie
|
50
|
|
Aflatoxin B1
|
Obiloviny
|
2
|
Obiloviny
|
2
|
|
|
|
|
Výživa pro kojence a malé děti
|
0,10
|
|
Námel
|
Obiloviny
|
|
Např. pšenice, CA 199.1995, (sklerocium max.)
|
0,05 %
|
Mühle + Mischfutter, 149, 2012, č. 6, s. 162-166
Objednávka kopie článku
Související informace:
Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí: Aktuální stav mykotoxinové kontaminace potravin a produktů rostlinného původu v Evropě v letech 2003-2004 a komparace hygienických limitů