Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Konec plastů v nápojových obalech? Nahradit by je mohly biodegradabilní rostlinné polymery do kategorie

Aktuality > Aktuality

Konec plastů v nápojových obalech? Nahradit by je mohly biodegradabilní rostlinné polymery

Vydáno: 26.5.2020
Tisk článku
Autor: Ekolist
Pro výrobu bioplastu se zužitkovávají rostlinné odpady běžné zemědělské produkce.


Foto: Shutterstock

S dobrými zprávami se musí opatrně, ale ta z biotechnologické firmy Avantinum vypadá opravdu nadějně. Už několik let se tu soustředí na syntézu plastu podobných materiálů, odvozených nikoliv z ropy, ale z rostlin. Práce se jim daří a příští rok chtějí rozjet jejich velkokapacitní produkci. V čem spočívá význam jejich projektu? Že se tyto „rostlinné“ plasty samy za rok dokáží rozložit. Píše o tom  Guardian

Nizozemská společnost Avantinum není v oblasti vývoje bioplastů nováčkem, solidní přesah má i do oblasti obnovitelných polymerů a udržitelné produkce průmyslových chemikálií. Přesto její aktuální „objev“ vzbudil rozruch. Nabízí totiž světu svůj produkt, funkční náhradu plastových nápojových obalů. Pořád je to technicky plast, ale není odvozen od ropných látek. Je vyroben z polymerů rostlin bohatých na přírodní sacharidy, cukrové řepy, kukuřice a pšenice. Ne tedy doslova. Šéfmanažer Avantinum, Tomas Van Aken, si totiž dává hodně záležet na tom, aby „produkce“ jeho bioplastů neohrožovala potravní bezpečnost.

Nekonkurovat zemědělství, zužitkovat jeho odpady

„To, co pro výrobu bioplastu zužitkováváme, jsou rostlinné odpady běžné zemědělské produkce, nekonkurují tedy zemědělství a zajištění potravní bezpečnosti,“ říká a hned zvyšuje laťku. „Tyto plasty jsou velmi atraktivní z hlediska principů udržitelnosti.“ Čím to? „Jednak tedy nemají spojitost s fosilními palivy, současně mohou být znovu recyklovány až na původní produkt a hlavně, v životním prostředí extrémně rychle degradují, tedy minimálně ve srovnání s konvenčními plasty.“

Přesněji, podle Avantina, v přírodních podmínkách se rozloží za 2-5 let. Každé pro má i své proti, ale na dostatečnou stabilitu produktu, tedy nápojového obalu tu mysleli také. Jimi propagovaný bioplast je způsobilý k tomu, aby bez komplikací udržel nízkoalkoholické nápoje i sycené nápoje. Tempo rozkladu urychlí podmínky kompostéru, kde se rostli-plastová láhev rozloží za jeden rok. „Samozřejmě, ideálně by měla být recyklována, s vysokou materiálovou návratností,“ dodává Van Aken. A dál?

Podporu zajišťují sami znečišťovatelé

Za stávajících podmínek je společnost Avantinum schopná zahájit letos v létě výrobu první šarže a může prý dosáhnout produkce až 5000 tun bioplastů ročně. V moři 300 milionů tun ročně vyprodukovaných plastů je to sice jen kapka, ale také dost slibný začátek. Přispívá k tomu i podpora a finance od partnerů: společnosti Coca-Cola a Danone. Peníze pro vývoj bioplastů plynou také od pivovarů Carlsberg, jehož nápoje se jako první dočkají bioplastových obalů.

Podle Van Akena v současnosti jeho společnost intenzivně vyhledává další zdroje surovin, tedy rostlinných odpadů zemědělské produkce. „Jde nám o to současně vyřešit i problém plýtvání s potravinami. Pokud bychom totiž dokázali zhodnotit i rostlinné dopady, pomohlo by to nejen odpadovému hospodářství a globálnímu stavu životního prostředí.“

Autor: Radomír Dohnal

 

Zdroj: ekolist.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018