Bezpečnost potravin

Kontroly burčáku: Potravinářská inspekce zachytila první nevyhovující vzorky

Vydáno: 25. 11. 2010
Autor: berankova1

Tisová zpráva SZPI ze dne 25.11. 2010.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) provádí již od srpna kontroly prodejců burčáku. Vzorky jsou odebírány po celém území České republiky, a to v období od 1. srpna do 30. listopadu. Inspektoři mimo jiné kontrolují správné označení burčáků, dodržování hygienických předpisů v místě prodeje a také to, zda mají prodejci v pořádku nabývací doklady k burčáku.

Doposud brněnská laboratoř SZPI zanalyzovala 26 vzorků – 13 vzorků burčáku a 13 vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu, který se od burčáku liší v tom, že nemusí být vyroben z tuzemských hroznů. V případě analyzovaných vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu se jednalo o 3 vzorky moštů vyrobených z hroznů ze Slovenska, 7 vzorků moštů vyrobených z hroznů z Maďarska, 1 vzorek moštu vyrobeného z hroznů původem z Itálie a 2 vzorky vyrobené v České republice z hroznů sklizených v různých zemích EU.

Deset analyzovaných vzorků z celkového počtu 26 nevyhovělo požadavkům právních předpisů. Velmi častým případem falšování burčáku nebo částečně zkvašeného hroznového moštu je i letos jeho ředění vodou. Nepovolené ředění bylo zjištěno v pěti případech, z toho ve třech případech byl kromě nepovoleného ředění vodou zjištěn navíc i vyšší obsah ethanolu z přidaného cukru, než je povolený limit.

Jeden vzorek částečně zkvašeného hroznového moštu pak nevyhověl z důvodu vyššího obsahu ethanolu z přidaného cukru, než povoluje limit.

Poslední zjištěný způsob falšování se, pro spotřebitele jistě překvapivě, týkal označování částečně zkvašeného hroznového moštu, který může být v České republice označen jako burčák za podmínky, že je vyroben v České republice z českých nebo moravských hroznů. Pokud není splněna uvedená podmínka, je nepřípustné označovat uvedený nápoj jako burčák. Letošní dosavadní analýzy prokázaly čtyři případy falšování burčáku tímto způsobem. Potravinářská inspekce dokáže odhalit tento způsob klamání spotřebitele díky vlastnímu unikátnímu laboratornímu zařízení, které pracuje na principu izotopových analýz. Jedná se o kombinaci SNIF-NMR (Site-specific Natural Isotope Fractionation Nuclear Magnetic Resonance), IRMS (Isotope Ratio Mass Spectroscopy) a klasických rozborů. Pomocí analýz prováděných na zmíněných zařízeních je SZPI schopná získat informace o tom, zda byly hrozny použité k výrobě burčáku nebo částečně zkvašeného hroznového moštu sklizeny v ČR nebo v zahraničí.

S prodejci nevyhovujících burčáků bude zahájeno správní řízení kvůli klamání spotřebitele. Kontroly prodeje burčáku budou pokračovat do konce listopadu, kdy by měl být podle platných právních předpisů prodej burčáku ukončen.

Tabulky s výsledky prvních analýz najdete v přiloženém souboru.

(Zpracovala: Romana Kadaňková, vedoucí oddělení komunikace)