Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Křemík a pivo do kategorie

Aktuality > Aktuality

Křemík a pivo

Vydáno: 12.4.2013
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Pivo se vyznačuje vysokým obsahem křemíku, který však zásadně závisí na použitých surovinách a výrobních postupech. Nejvýznamnějším zdrojem je ječný slad, zásadní význam má rmutovací postup.

Křemík patří mezi esenciální stopové prvky, přičemž jeho biologická funkce je v živočišném organismu zaměřena na pojivovou tkáň. Vyskytuje se především v rostlinných potravinách, minerální vodě a pivu. Denní potřeba se odhaduje na 10 – 25 mg, průměrný příjem na 20 – 50 mg. V pivu je obsažen ve formě lépe bio-využitelných rozpustných křemičitanů. Koncentrace křemíku v různých druzích piv se výrazně liší (uvádí se 20 – 50 mg/l, ale rozptyl zjišťovaných hodnot je výrazně větší), závisí na použitých surovinách (druhy a odrůdy obilí), jejich množství a výrobním postupu. Použitá voda obsah výrazně neovlivní. Významným zdrojem je ječný slad, světlé slady vykazují vyšší obsah. Významný vliv má rmutovací postup: vyluhování křemíku do sladiny je větší při dekokčním  (obvykle dvourmutovém) způsobu než při infuzním postupu.


Chemické listy, 107, 2013, č. 2, s. 110-113

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021