Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Krmiva z GM plodin – hodnocení nutriční hodnoty a bezpečnosti do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv

Krmiva z GM plodin – hodnocení nutriční hodnoty a bezpečnosti

Vydáno: 31.8.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
V Německu provedli rozsáhlý průzkum nutriční hodnoty a bezpečnosti krmiv vyrobených z GM plodin.
Federal Agricultural Reaserch Centre (FAL) v Braunschweigu (Německo) provedlo od roku 1997 18 studií o  krmivech vyrobených  z geneticky modifikovaných plodin a použitých ve výživě dojnic, býků ve výkrmu, vykrmovaných prasat, nosnic, vykrmovaných kuřat a křepelek.
Většina pokusů se týkala krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných plodin první generace – plodin  s vloženou určitou vlastností, ale bez podstatných změn ve složení (Bt kukuřice, Pat kukuřice, Pat cukrovka, Gt sója, Gt brambory a Bt brambory). Dvě z 18 studií hodnotily krmiva vyrobená z geneticky modifikovaných plodin druhé generace – plodin s novými vlastnostmi nebo podstatnými změnami v chemickém složení (změněný profil mastných kyselin v řepce, brambory produkující inulin). Výsledky pokusů byly srovnávány s výsledky dosažnými při užití krmiv z geneticky nezměněných plodin.
Izogenní i transgenní krmiva byla analyzována na obsah základních živin, frakcí vlákniny, aminokyselin, mastných kyselin, minerálních látek a nežádoucích substancí  (např. mykotoxinů). Hodnotila se výživná hodnota a bezpečnost vyrobených krmiv. Posuzovala se stravitelnost, příjem krmiva zvířaty, zdraví a užitkovost zvířat a dále kvalita získaných potravin živočišného původu. Reprodukční užitkovost zvířat  byla sledovaná v 10generačním pokuse s křepelkami a 4generačním pokuse s nosnicemi. Pozornost se věnovala stavu a změnám DNA během výroby krmiv (výroba siláže, extrakce oleje), při jejich průchodu trávícím traktem zvířat (porážka zvířat se realizovala 0, 4, 8, 12 a 24 hod. po krmení ) a v těle zvířat (odebíraly se vzorky z několika orgánů a tkání).
Výsledky německých studií jsou v souladu s výsledky více než 100 dalších výzkumných prací a uvádějí, že v nutriční hodotě krmiv vyrobených z GM plodin první generace a z běžných plodin  nebyly zjištěny rozdíly. Až dosud nebyly ve vzorcích orgánů a tkání zvířat krmených krmivy vyrobenými z GM plodin zjištěny žádné fragmenty rekombinatní DNA. Z hlediska bezpečnosti krmiv má význam zjištěný nižší obsah mykotoxinů u Bt- kukuřice a vedlejší účinky při užití GM plodin druhé generace.
Výsledky naznačují, že běžné krmivářské studie prováděné s vybranými zvířaty využívanými pro výrobu potravin nepřinesou další informace o hodnotě krmiv vyrobených z GM plodin první generace, ale mají význam z hlediska zájmu veřejnosti a jsou důležité pro hodnocení bezpečnosti krmiv. Odborníci očekávají významnější výsledky, které přinesou rozbory a zkoumání krmiv vyrobených z GM plodin druhé generace, plodin s novými vlastnostmi. Na základě předběžných pokusů se vyvíjejí nové hodnotící postupy.
Anim. Fd Sci. Techn., 133, 2007, č. 1-2, s. 2-30
 
 
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021