Vegetariánská strava poskytuje málo L-karnitinu a složek, z nichž se v těle karnitin vytváří, což zřejmě má vliv např. na růst a vývoj dětí a výkonnost sportovců.

V dnešní době dochází k rozšiřování vegetariánského způsobu stravování a k odmítání masa, ať už z etických nebo výživových důvodů. Taková strava je v porovnání s obvyklou smíšenou stravou bohatší na vitaminy, esenciální kofaktory, antioxidanty, sekundární rostlinné složky, vlákninu a chudší na nasycené mastné kyseliny, cholesterol a puriny. Může však znamenat nedostatek vitaminu B12, železa zinku a bílkovin.

Jednou z nedostatkových složek může být L-karnitin, který má zásadní úlohu při přeměně tuků na energii. Z toho důvodu se řada studií zabývá významem suplementace stravy (předevšímsportovců, těhotných, kojenců a osob hlídajících si hmotnost) karnitinem. Uvádí se i význam pro kvalitu spermatu a pro činnost mozku.

V rostlinných potravinách se vyskytuje jen minimálně, ve vysokém množství se vyskytuje v červeném mase, v menším ve vejcích a mléce. Při smíšené stravě činí denní příjem L-karnitinu 100 – 300 mg, snížením spotřeby hovězího masa v posledních letech se snížil o 20 g. Lakto-ovo-vegetariáni přijímají denně 10 – 40 mg L-karnitinu, v přísně veganské stravě činí jeho obsah jen několik mg. Prokázana je u nich snížená hladina L-karnitinu v plasmě, což se nejvíce projevuje u dětí. Důvodem rozdílu je zvýšená potřeba L-karnitinu u dětí k vytváření tkání během růstu. U vegetariánských matek byla zjištěna nižší hladina L-karnitinu v mateřském mléce než u matek – omnivorů. Řada studií potvrdila deficit L-karnitinu u kojenců v souvislosti s vegetariánskou stravou matek. Ve Švýcarsku byl popsán případ postižení 7 a půlměsíčního kojence, který byl 2,5 měsíce kojen přísně veganskou matkou, a pak dostával mandlový extrakt rozmíchaný ve vodě. Projevily se u něho porucha růstu, opožděný vývoj, svalová ochablost, viditelná struma a ubývání kostní tkáně. Vyšetření ukázalo mj. i na nižší hladinu L-karnitinu. Suplementace L-karnitinem byla naordinována i 12letému vegetariánskému chlapci, který trpěl zvracením, letargií a hypoglykemií.

U výkonných sportovců je zjišťována i při smíšené stravě nižší koncentrace hladiny L-karnitinu v plazmě. Je to důsledkem zvýšeného vylučování esterifikovaného L-karnitinu ledvinami po vysokém fyzickém zatížení, přičemž vylučování potem je nižší.

Při nízkém příjmu musí tělo zvýšit jeho endogenní tvorbu. Ve vegeteriánské stravě je však nízký také obsah látek, z nichž se L-karnitin tvoří biosyntézou v těle, a sice aminokyselin lysin a methionin a využitelného železa.

L-karnitin je sice obsažen v mateřském a kravském mléce, ale chybí v sójovém mléce, a proto výrobci kojenecké výživy ze soji rutinně své fýrobky fortifikují.

Jedním z použitelných doplňků stravy a přípravků k obohacování potravin je L-Carnipure společnosti Lonza. Zatímco biosyntézou v lidském těle vzniká jen L-forma, která je účinná, (zatímco D-forma organismu škodí), klasickou chemickou syntézou se vytváří směs D- i L-isomer, které se obtížně oddělují. Proto byl vyvinut patentovaný postup, při němž se z DL-karnitinu získá biotransformací jen účinná L-forma.

Další informace o funkcích karnitinu najdete v článcích:

Možnosti použití karnitinu

Syrovátkový nápoj ke štěpení tuků

Dairy Ind. Int., 2005, č. 9, s. 33-35