Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Lehké půdy jsou náchylnější ke kontaminaci rizikovými prvky do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality
Monitoring cizorodých látek > Zdroje ICBP - Archiv> Zdroje ICBP - Archiv> Monitoring cizorodých látek

Lehké půdy jsou náchylnější ke kontaminaci rizikovými prvky

Vydáno: 15.4.2020
Tisk článku
Autor: ÚKZÚZ
Tisková zpráva ÚKZÚZ

Z výsledků získaných v rámci vedení Registru kontaminovaných ploch vyplývá, že k překročení preventivních hodnot jsou náchylnější lehké půdy. V těchto půdách dochází nejčastěji k překročení limitních hodnot u chromu a arsenu, u ostatních půd představuje největší riziko kadmium.

Registr kontaminovaných ploch je databáze analytických výsledků spravovaná ÚKZÚZ, která uživatelům poskytuje základní informace o obsazích rizikových prvků v zemědělské půdě, v celorepublikovém měřítku - informace o koncentračním rozsahu jednotlivých prvků, o případných rizikových lokalitách se zvýšenými obsahy a umožňuje určit „běžnou“ úroveň obsahů rizikových prvků v našich půdách.

Základ této databáze byl položen na počátku 90. let, kdy bylo analyzováno přibližně 35 000 půdních vzorků. Od té doby je databáze neustále doplňována. Vyhledávají se vzorky z okolí již zjištěných zvýšených (nadlimitních) obsahů a vzorky z území, ze kterých dosud analytická data chybí. K získávání těchto informací slouží půdní vzorky odebrané v rámci tzv. Agrochemického zkoušení zemědělských půd.

Všechna analytická data jsou následně vkládána do LPIS (registr půdy) a slouží tak jako podklad v rozhodovacích procesech při posuzování vhodnosti aplikace kalů ČOV či sedimentů na zemědělskou půdu.

V lehkých půdách (půdy s obsahem půdních částic menších než 0,01 mm do 20 %) dochází k překročení jmenované limitní hodnoty nejčastěji u chromu (cca 19 % nadlimitních vzorků), dále u arsenu (cca 14 %), beryllia (cca 12 %) a kadmia (cca 11 %). U půd ostatních (které ovšem v našem půdním fondu převládají) představují největší riziko kadmium (přibližně 9 % nadlimitních vzorků), arsen (8 %) a zinek (cca 5 %).

Oblastí se zvýšenými obsahy chromu je tzv.  třebíčský masív a oblast jižních Čech, zejména severní části okresů Písek a Tábor. Zvýšené obsahy arsenu lze nalézt mozaikovitě roztroušené zejména v Čechách, nejvíce zatížené je Kutnohorsko, Příbramsko a severní a severozápadní Čechy. Kadmium je typickým průmyslovým kontaminantem v okolí Ostravy, v oblastech severních a severozápadních Čech, dále na Plzeňsku, Příbramsku, Berounsku.

Preventivní hodnoty jsou první úrovní limitů vypracovaných k hodnocení kontaminace půdy a  představují v podstatě horní mez běžných obsahů prvků v půdě, jejichž překročení ještě neznamená žádné konkrétní riziko (pro půdu, hospodářská zvířata, člověka), nicméně může předznamenat zhoršení některých funkcí půdy.

Proto je při dosažení těchto hodnot nezbytné omezit jakékoli nevhodné chování, které by dále vedlo ke zvyšování obsahů prvků v půdě. Je důležité sledovat obsahy rizikových prvků ve všech materiálech dodávaných do půdy, nejen kalů a sedimentů, ale také hnojiv, zlepšovat podmínky pro půdní sorpci, tedy např. aplikovat organická hnojiva a udržovat vhodné pH půdy.


Příloha: Registr kontaminovaných ploch (1998-2018)

Ivana Kršková, tisková mluvčí

 

Zdroj: ÚKZÚZ


Foto: Shutterstock

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018