Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Limity pro námel v obilovinách do kategorie

Legislativa ČR - Archiv > Právní předpisy ČR – základní informace> Právní předpisy ČR – základní informace
Legislativa EU a MS - Archiv > Právní předpisy EU – základní informace> Právní předpisy EU – základní informace
Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Limity pro námel v obilovinách

Vydáno: 12.7.2010
Tisk článku
Přehledová informace o námelu a související legislativě týkající se obilovin.

Paličkovice nachová (Claviceps purpurea nebo Claviceps paspali) parazituje na divoce rostoucích i kulturních travinách včetně obilovin. Její přezimující stádium – sklerocium – námel (černé nebo fialové útvary v klasu místo zrna) – obsahuje toxické alkaloidy. Nejčastěji je postiženo žito, a sice v závislosti na klimatických podmínkách (horší je chladná zima následovaná chladným a vlhkým obdobím,). Žito ze sklizně 2009 bylo v ČR více kontaminované námelem než v předcházejících 30 letech.

V různých druzích námelu se vyskytuje až 30 druhů alkaloidů, jejichž celkový obsah činí 0,025 - 0,4 %, výjimečně až 1 % (v závislosti na druhu obiloviny, lokalitě). Nejběžnější jsou alkaloidy ergotomino-ergotoxinové skupiny (nerozpustné) a amidy kyseliny lysergové, hlavně ergin a ergobasin (rozpustné). (Kyselina lysergová je surovinou pro výrobu LSD – dietylamid kyseliny lysergové.) Tyto toxiny způsobují po požití ergotismus  (konvulsivní - psychotropní nebo gangrenózní- vaskulární).

K zabránění výskytu námele slouží dodržování zásad správné výrobní praxe při pěstování i ve mlýnech (mořené osivo, speciální agrotechnika, příjmová kontrola a čištění ve mlýnech). Vzhledem k tomu, že ve většině mlýnů v ČR není k dispozici optický třídič, nemělo by se obilí kontaminované námelem vůbec dostat ke zpracování.

V některých zemích se toleruje podíl námele 0,1 až 0,15 %, tzn. při konzumaci 500 g chleba by příjem námele činil 0,5 až 0,75 g. V jiných zemích už je uvedený obsah námele považován za toxický.

V EU a ČR je následujícími předpisy stanoven obsah námele v obilovinách 0,05 %:

-         nařízení 1272/2009/ES stanovující pravidla k nařízení 1234/2007 týkající se nákupu a prodeje zemědělských komodit, (Příloha 1, pšenice),

-         nařízení 1169/2005/ES pro vyhlášení stálého nabídkového řízení pro vývozu žita…, (čl. 7, odkaz na ustanovení nařízení 824/2000/ES),

-         nařízení 824/2000/ES stanovující  postupy pro přijímání obilovin intervenčními agenturami, (příloha 1, pšenice, žito),

-         v ČR vyhláška 403/2000 Sb. (Sbírka zákonů, 2000, č. 114), kterou se určují druhy zemědělského zboží, na něž je možné vystavit zemědělské skladištní listy….

Prováděcí vyhláška 356/2008 Sb. (ČR, Sbírka zákonů, 2008, č. 116) k zákonu o krmivech stanovuje max. limit pro námel 1000 mg/kg.


Mlynářské noviny, 21, 2010, č. 1, s. 6

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018