Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Lněné semínko a zdraví do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Lněné semínko a zdraví

Vydáno: 20.4.2012
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Přehled složení živin včetně nežádoucích složek a přehled pozïtivních a negativních účinků z hlediska chronických onemocnění.
Len byl pěstován v Mezopotámii již od 5. století před n. l., semeno a lněný olej se využívaly do krmiv a teprve asi před dvěma desetiletími začaly být více oceňovány výživové vlastnosti. Lněné semínko je nyní využíváno jako funkční složka s vlivem na dobrý pocit a zdraví a pro snížení rizika chorob. Avšak pro jeho bezpečné používání je třeba znát i možné negativní účinky na biovyužitelnost živin a na plodnost. Jsou k dispozici studie zaměřené na účinek lněného semínka proti jednotlivým chronickým onemocněním, ale chybí přehledné zpracování účinků proti spektru různých nepřenosných chorob a popis principu účinků proti obezitě, kardiovaskulárním chorobám (CVD), diabetu, rakovině aj. Předmětem publikovaného článku proto bylo shrnutí dostupných informací z vědecké literatury.
K zpracování přehledu o pozitivních i negativních vlastnostech byly použity studie z posledních pěti let v databázích MEDLINE., SCOPUS, SCIENCE, DIRECT, SCIELO a LILACS.
Sledoval se především obsah vlákniny, n-3 mastných kyselin (kyseliny linolenové) a lignanů, a také potenciálně negativní vlivy kadmia, kyanogenních sloučenin, myoinositolu, inhibitorů trypsinu, bioaktivních peptidů.
Zpracování přehledu zahrnuje souvislosti týkající se kardiovaskulárních chorob, profilu sérových lipidů, rizika a prevence rakoviny, obezity a tělesné hmotnosti, metabolického syndromu, diabetu, metabolismu glukózy, inzulinové rezistence, imunitní odezvy. Byly sledovány účinky proti infekcím, jako terapeutika, na podporu plodnosti a reprodukčních schopností, a také hormonální efekt.
Poznatky byly zpracovány z hledisek vlivu na muže, ženy a zvířata.
Chemické složení (viz tab. 1 v originálu)
Lněné semínko je vysoce energetické (4,5 kcal /g) a s vysokým obsahem bílkovin (20 %, jako sója). Ačkoli bílkovina neobsahuje určité aminokyseliny, jsou obsaženy biopeptidy s aktivitou proti riziku CVD.
Lněné semínko obsahuje více vlákniny (18 %) než luštěniny (5-10 %).  Z celkové vlákniny je  25 % rozpustné a 75 % nerozpustné). Obě frakce vlákniny se projevují příznivými fyziologickými efekty. Hlavním efektem rozpustné vlákniny je vliv na žaludek a tenké střevo z hlediska modulace postprandiální glykemické odezvy. Nerozpustná vláknina zvyšuje citlivost k inzulinu.
Z celkového obsahu tuků, kterých je asi 30 %, je 53 % tvořeno kyselinou alfa-linolenovou (ALA), 17 % linolovou, 19 % olejovou, 3 % stearovou, 5 % palmitovou, tzn. že poměr n-6: n-3 je asi 0,3 : 1 (v současné „civilizační“ stravě je poměr 10 : 1 nebo 20 : 1, zatímco optimum je 1 až 2 : 1.). Pokud jde o vysoký obsah n-3 MK ve lněném semínku, však je nutné zmínit špatnou konverzi ALA na EPA (jen 0,3 – 0,8 %) a na DHA (méně než 1 %).
Z hlediska minerálních látek je významný obsah vápníku (236 mg/100 g), hořčíku (431 mg/100 g) a fosforu 622 mg/100g). Porce 30 g může pokrýt 7 a 30 % denní potřeby těchto prvků.
Lněné semínko je také bohaté na vitamin E účinný proti oxidaci nežádoucího LDL-cholesterolu. Len obsahuje především gama-tokoferol (552 mg/100 g), i když preferenčně je absorbován alfa-tokoferol.
Mezi obsažené fenolické látky patří lignany, kyselina p-kumarová a kyselina ferulová. Některé lignany jsou střevní mikroflórou na enterolignany s mírným estrogenním nebo antiestrogenním účinkem a antioxidačními vlastnostmi.
Mezi bioaktivní peptidy patří cyklolinopeptid A se silnou imunosupresivní a antimalarickou aktivitou. Směs obsažných peptidů s vysokým podílem rozvětvených aminokyselin (BCA) a nízkým podílem aromatických aminokyselin  působí antioxidačně, jako lapač volných radikálů a proti vysokému tlaku (inhibicí enzymů konvertujících angiotenzin I (ACE).
Složky jako n-3MK, rozpustná vláknina, vitamin E, lignany a další fenolické látky a peptidy působí protizánětlivě, antioxidačně, hypocholesterolemicky, antikancerogenně, na uvolnění cév a zmírnění posprandiální inzulinové odezvy.
Příznivý vliv proti chorobám
Další kapitoly citovaného článku týkající se snížení rizika chronických onemocnění:
Obezita
Dislipidemie a CVC
Diabetes a regulace krevní glukózy
Rakovina
Další příznivé fyziologické účinky
Hormonální modulace
Nepříznivé vlivy
Vedle příznivých vlivů je třeba brát v úvahu inhibitory trypsinu (omezování růstu sníženým trávením a absorpcí bílkovin), fosforečnan myoinositolu (zdroj kyseliny fytové – váže dvojmocné prvky a bílkoviny, a tím snižuje jejich biovyužitelnost)  kadmium (kolem 0,526 μg/kg semínka, důsledek hnojení půdy) a kyanogenní glykosidy264 – 354 mg/100g, především linamarin, linustatin, neolinustatin; postihují nervový systém, způsobují bolesti hlavy a tachakardii). Účinek termolabilních inhibitorů proteáz a kyanogenních glykosidů lze snížit tepelným ošetřením lněného semínka. Doporučuje se konzumace lněného semínka ve formě tepelném ošetřené mouky.
Účinek lněného semínka závisí na tom, zda je přijímám ve formě celých nebo drcených semen, odtučněné mouky či oleje.
Stále existují pochybnosti ohledně bezpečnosti pravidelného denního užívání lněného semínka těhotnými ženami a ženami a muži ve fertilním věku vzhledem k možnému negativnímu účinku lignanů na hormonální činnost.

Food Reviews Int., 28, 2012, č. 2, s. 203-230

Objednávka kopie článku


Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021