Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Maďarský křen s chráněným označením původu do kategorie

Legislativa EU a MS - Archiv > Právní předpisy EU – základní informace> Právní předpisy EU – základní informace

Maďarský křen s chráněným označením původu

Vydáno: 29.10.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Do rejstříku CHOP byl zapsán “Hajdúsági torma”.
Nařízením Komise (ES) č. 985/2009 ze dne 21. října 2009 byl zapsán do rejstříku chráněných označení původu (CHOP) “Hajdúsági torma” (název pro křen pěstovaný v Maďarsku).
 
Popis:
Chráněné označení původu „Hajdúsági torma“ lze použít na kořeny regionálních odrůd rostliny Armoracia rusticana (syn. A. lapathifolia; „křen selský“) vyskytující se v oblasti Hajdúság a vyselektované kořenovými řízky v době rozmnožování. Ke spotřebě je určen kořen rostliny, tj. oddenek, jenž se vyvinul při tloustnutí hlavního kořene použitého v předchozím roce pro rozmnožování; období od výsadby po sklizeň trvá přibližně 180 dní. Křen pěstovaný v oblasti Hajdúság lze od ostatních odrůd snadno odlišit pomocí charakteristických znaků, jakými jsou tlusté, tmavozelené listy, jež se v horní třetině zakrucují, a rovný válcovitý kořen světlehnědé barvy se sněhobílou dužinou. Chuť kořene není nikdy dřevnatá. Nízký obsah hořčičné silice (allylisothiokyanátu) způsobuje charakteristickou štiplavou chuť, jež se po vzoru jemné sladké papriky nazývá jemně štiplavá.
 
Díky jednotné technice pěstování na hrůbcích, jež se v oblasti Hajdúság vyvinula, má křen „Hajdúsági torma“ na trhu jednotnou podobu.
 
Na kořenovém řízku je tří- až čtyřcentimetrový výhonek, jenž se nazývá „hlava“; válcovité tělo má průměr 1,5 až 5 cm a délku 20 až 35 cm. V minulých desetiletích se vyvinul způsob výsadby na hrůbcích, který se liší od mechanizované šikmé výsadby používané v jiných regionech Evropy. Podle vzhledu tak lze křen „Hajdúsági torma“ jasně odlišit od křenů vypěstovaných jinými technikami.
 
Křen vypěstovaný v oblasti Hajdúság obsahuje 30–32 % sušiny. Sušený strouhaný křen obsahuje následující množství hlavních minerálních látek: (g/kg) P: 2,1; K: 25,3; S: 7,7; Ca: 5,9; Mg: 3,1. Dále obsahuje (uvedeno v procentním vyjádření v poměru k hmotnosti): hrubá vláknina: 3,68; hrubý tuk: 0,34; hrubý popel: 2,2; cukr: 1,08; škrob: 7,63 a N: 3,77. Celkový obsah glukózy, fruktózy a sacharózy činí 11,8 % a průměrný obsah hořčičné silice (allylisothiokyanátu) dosahuje 14,4 g/kg. Obsah vitamínu C se velmi různí (26 až 150 mg/100 g) a závisí především na klimatických podmínkách v místě pěstování či na tom, zda se jedná o severní či jižní poddruhy rostliny.
 
Zeměpisná oblast:
Křen „Hajdúsági torma“ se pěstuje v jasně vymezené, územně celistvé oblasti župy Hajdú-Bihar. Jedná se o pěstitelskou oblast Hajdúság, přičemž do produkce jsou zapojeny tyto obce: Debrecín (Debrecen- Haláp, Debrecen-Bánk), Létavértes, Újléta, Kokad, Álmosd, Bagamér, Vámospércs; Hosszúpályi, Monostorpályi, Nyírábrány, Nyíracsád, Nyírmártonfalva, Nyíradony.
 
Více informací o Hajdúsági torma.
 
Zdroj: EurLex
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021