Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Markerový test nové dědičné choroby do kategorie

Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Markerový test nové dědičné choroby

Vydáno: 1.12.2008
Tisk článku
Brachyspina syndrom způsobuje v populaci holštýnského skotu potrat u 0,16 % všech březostí.
Vědci z Nizozemska, Dánska a Belgie vyvinuli společně markerový test, s jehož pomocí je možné testovat skot na brachyspina-syndrom (BY). Jedná se o defekt jednoho genu, který může vést k potratům a malformacím telat.
 
Pomocí nového testu vědci prokázali, že se jedná o jednoduchou recesivně dědičnou genetickou poruchu. To znamená, že se dědičná porucha vyskytne jen u potomstva rodičů, kteří jsou oba dva nositeli defektního genu (pravděpodobnost 25 %).
 
Tzv. brachyspina syndrom je příčinou potratu u 0,16 % všech březostí v populaci holštýnského skotu. Jen velmi zřídka může být délka gravidity normální, pokud ano, tak ale vždy končí porodem mrtvého telete. Telata se potom vyznačují srostlou, křivou páteří, zkrácenými spodními čelistmi, relativně dlouhými končetinami a malformacemi vnitřních orgánů.
 
Výskyt prvních případů tohoto syndromu byl detekován v Nizozemsku, Dánsku a v Itálii v roce 2006. Onemocnění se dosud vyskytlo pouze u holštýnskofrízského skotu.
 
Nizozemská plemenářská organizace CRV vycházela z předpokladu, že v rámci populace holštýnského skotu v této zemi je 8 % jedinců nositelem tohoto genového defektu. V milionové populaci to znamená cca 80 000 dojnic. Ty mají zhruba 8% šanci, že budou zapuštěny BY pozitivním býkem. To ročně představuje cca 6 400 březostí, kdy jsou oba rodiče nositeli brachyspiny. Z nich potom 25 % (1 600) plodů může být postiženo. V celkové populaci se aborty či mrtvě narozená telata v důsledku brachyspiny objevují pouze v méně než 0,16 % případech březosti (tj. 16 z 10 000). Ztráty tudíž nejsou nijak velké, avšak mohou vzrůst na farmách, kde se nachází několik BY pozitivních plemenic a používaný býk je sám nositelem této vady. Všichni nositelé mohli být zpětně dohledáni díky markerovému testu až ke společnému předkovi, býku Sweet Haven Tradition, který se stal otcem býků Ledmana, Cleita a United Nicka. Z výzkumu CRV vyplývá, že výsledky plodnosti těchto býků jsou o 1 % nižší než u zdravých býků. CRV plánuje využít nový markerový test jako šlechtitelský nástroj, který by v budoucnu pomohl zlepšit plodnost dojnic.
 
Markertest für neue Erbkrankheit
Top Agrar, 2008, č. 11, s. R 30
    
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021