Analýzy těžkých kovů v medech provedené v Německu prokázaly výrazně vyšší obsah olova v květovém medu z průmyslových oblastí. Medovicové medy mají všeobecně vyšší obsah těžkých kovů než medy květové.

Vzhledem k tomu že včely sbírají nektar z oblasti asi 30 km², mohl by med sloužit jako bioindikátor znečistění prostředí. 

Na univerzitě v Hohenheimu bylo celkem analyzováno 58 vzorků medu (41 květového a 17 medovicového). Některé vzorky pocházely z průmyslově exponovaných oblastí, některé ze zemědělských, medovicové medy pocházely z oblasti Černého lesa (Německo). Těžké kovy byly stanovovány  pomocí hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) na přístroji Elan 6000 společnosti PE Sciex. Olovo (Pb), měď (Cu), chróm (Cr), mangan (Mn), nikl (Ni), zinek (Zn), stříbro (Ag) a železo (Fe) byly měřeny přímo, kadmium (Cd) jako izotopy 113 Cd a 114 Cd.

Množství Ag bylo u všech vzorků pod detekčním limitem, Fe nebylo možno vyhodnotit kvůli značným odchylkám od střední hodnoty, což by mohlo být důsledkem kontaminace. Pokud jde o kadmium, jen 12 vzorků překročilo detekční limit 10 μg/kg. U ostatních kovů byly naměřeny následující střední hodnoty: Pb ( 81), Cd (23), Cr. (109), Cu (932), Mn (3120), Ni (301), Zn (1083).

Medovicové medy měly vyšší obsah kovů než květové medy. Nebyly však zjištěny významné rozdíly mezi medovicovými medy ze smrku a z jedle bělokoré. V květových medech z průmyslové oblasti byly nalezeny nejvyšší hodnoty obsahu olova. Výsledky ukazují, že med by mohl být alespoň částečně využitelný jako biozatížení prostředí těžkými kovy.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 102, 2006, č. 5, s. 192-194