Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Mezní hodnoty kadmia v potravinách do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Mezní hodnoty kadmia v potravinách

Vydáno: 22.7.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Dana Nehasilová
U listové a kořenové zeleniny, sóji, obilovin, olejnin a kakaových výrobků by měla v budoucnu platit nižší mezní hodnota obsahu kadmia.
Berlín – Bruselská Komise chce s ohledem na ochranu spotřebitelů snížit limitní hranici obsahu těžkého kovu – kadmia - v potravinách.
 
© Kerstin Maier/aboutpixel.de Vzhledem k novým směrným hodnotám Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) k ochraně spotřebitelů, chce nyní následovat i bruselská Komise a hodlá snížit některé limitní hranice obsahu těžkých kovů v potravinách.
 
Jak vyplývá z návrhu Generálního ředitelství pro ochranu spotřebitele, měly by být např. sníženy hodnoty obsahu těžkých kovů u sóji, listové a kořenové zeleniny. U obilovin se bude snížení týkat podkategorií; u měkké pšenice by měla podle plánu být nově stanovena limitní hranice na 0,10 mg kadmia v kilogramu čerstvé hmoty, u tvrdé pšenice by to mělo být 0,15 mg/kg. U celé řady produktů, např. olejnin a kakaových výrobků by měly být limity nově zavedeny.
 
Zvlášť přísné limity by podle návrhu novely měly platit u kojenecké a dětské stravy na bázi obilovin. Zde by měla podle představ Generálního ředitelství pro ochranu spotřebitele nová limitní hodnota 0,01 až 0,05 mg kadmia na kilogram čerstvé hmoty. Komise tím zareagovala na závěry EFSA, která před dvěma a půl rokem snížila hranici tolerovatelného týdenního příjmu těžkých kovů ze 7 na 2,5 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. 
 
Vegetariáni přijímají více kadmia
Podle sdělení Spolkového ústavu pro hodnocení rizik (BfR) běžní spotřebitelé v průměru stravou přijímají přibližně 58 % tolerovatelného týdenního množství kadmia (nová hranice stanovená EFSA). U vegetariánů to však je až 94 procent tolerovatelného množství kadmia. Tyto velké rozdíly jdou na vrub odlišného původu potravin.  
Kadmium je obsaženo v minerálních hnojivech
Na rozdíl od civilizačních jedů jako jsou dioxiny se kadmium přirozeně vyskytuje v půdě. Jeho dalším zdrojem jsou fosfátová hnojiva. Národní limit obsahu kadmia v minerálních hnojivech v Německu činí 50 mg kadmia na kilogram P2O5. Legislativa EU však u povolených hnojiv tuto hraniční hodnotu neupravuje. Obsah kadmia v minerálním hnojivu silně kolísá v závislosti na původu surového fosfátu. Zatímco v Rusku a ve Finsku, kde je fosfát vulkanického původu, je obsah kadmia velmi nízký, naopak např. fosfát pocházející ze Středomoří, je kontaminován vysokou hladinou kadmia.
 
O limitní hranici kadmia v minerálních hnojivech na úrovni EU se diskutuje již velmi dlouho. Podle sdělení německého Spolkového ministerstva zemědělství by však do budoucna měla být na úrovni EU stanovena u těžkých kovů mezní hodnota a to nejenom u kadmia, ale i u rtuti, olova, niklu a arzenu. Kdy k vlastní realizaci dojde však není ještě jasné. Proslýchá se, že by mělo dojít k rozsáhlé novelizaci legislativy týkající se hnojiv. Také Industry Association Agrar (IVA) hovoří o tom, že by v EU měla platit hranice 60 mg kadmia na kilogram P2O5.
 
Vedle negativních účinků na lidské zdraví by mohlo mít další obohacování zemědělských půd těžkými kovy negativní vliv na biodiverzitu v půdě a tím na jejich funkčnost a také na kvalitu podzemních vod. Odhady významu aplikace hnojiv na kontaminaci potravin kadmiem se navzájem velmi odlišují. Podle IVA vstup kadmia do půd prostřednictvím minerálních hnojiv závisí na obsahu kadmia v hnojivech a aplikovaném množství příslušného hnojiva.
 
Při omezení povoleného obsahu kadmia v minerálních hnojivech na 60 mg na kg P2O5 by aplikace hnojiva v dávce 60 kg P2O5/ha exponovala maximální dávku kadmia na hektar za rok ve výši 3,6 g. Vztaženo na ornici by to představovalo kontaminaci ve výši 0,0008 mg kadmia na kg půdy. Průměrný obsah kadmia  v půdě bývá asi 500x vyšší, tj. 0,4 mg Cd/kg, jak uvedla IVA ve svém pozičním dokumentu.
 
Dr. Jens Utermann za Spolkového úřadu životního prostředí (UBA) upozornil na skutečnost, že není důležitý celkový obsah kadmia v půdě, ale podíl mobilních frakcí kadmia. "Čím kyselejší jsou půdy, tím je kadmium mobilnější", uvedl Utermann pro tiskovou a informační službu Agra Europe. Zejména na písčitých půdách může vstup kadmia představovat problém. Jako protiopatření ke zvýšení pH u kyselých půd doporučuje expert UBA vápnění. (AgE)   
Cadmium-Grenzwerte unter der Lupe
www.agrarheute.com
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021