Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek "Microgreens " do kategorie

Aktuality > Aktuality

"Microgreens "

Vydáno: 25.2.2013
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
Nevyvinuté rostlinky ze semen se vyznačují vyšším obsahem vitaminů. Uvádějí se výsledky testování 25 druhů zeleniny a bylin.

Rozšířil se termín „microgreens“, a sice pro nedorostlé/začínající křehké rostlinky ze semen, které se stávají oblíbenou složkou stravy. Nejedná se o „mladé rostliny“ ani o naklíčená semena, ale o malé rostlinky, které mají obvykle plně vyvinuté děložní lístky a případně ještě dva nedorostlé „pravé“ lístky. Vzhledem k tomu, že konzumace zeleniny celosvětově nedosahuje ve výživě doporučeného podílu, jsou microgreens propagovány jako alternativa bohatá na výživově cenné látky.

Výzkumníci z univerzity a Výzkumného ústavu v Marylandu (USA) testovali obsah kyseliny askorbové (v čerstvých rostlinách) a obsah karotenoidů, tokoferolů a fylochinonu (v lyofilizovaných rostlinách) a porovnávali s obsahem v příslušných vzrostlých rostlinách. Analyzováno bylo 25 druhů rostlin, např.:
-          křížaté (rukola, křen, ředkvička, bílá ředkev, tuřín, hnědá hořčice, wasabi, kedluben a červené zelí,
-          merlíkovité: červená řepa, špenát, lebeda,
-          kopr, koriandr,
-          hrách,
-          šťovík, červený šťovík
-          bazalka,
-          červený amarant,
-          kukuřice.
Většina rostlin byla vypěstována v nevytápěném skleníku při denním světle.
Obsah vody se pohyboval mezi 90 – 95 %.
V porovnání se vzrostlými rostlinami byl v microgreens zjišťován vyšší obsah sledovaných živin. Obzvlášť bohatý na vitaminy byl křen, červený amarant, koriandr a červené zelí. Nápadně nízké obsahy vykazovaly rostlinky pěstované bez denního světla (hrách, kukuřice).
Fylochinon (vitamin K) se vyskytuje především v tmavě zelených rostlinách (špenát, brokolice).  V testovaných rostlinách se obsah pohyboval mezi 4,1 µg/g čerstvé rostliny u amarantu po 0,6 µg/g  u kukuřičných výhonků. Je známo, že obsah fylochinonu silně závisí na stádiu rostliny. Mnohé z testovaných rostlinek dosahovaly obsahu obvyklého u špenátu.
Obsah vitaminu C byl nejvyšší u červeného zelí a amarantu (147 resp. 131 mg/100 g). V případě červeného zelí byl obsah 2,6krát vyšší než u vyvinuté rostliny.
Vysoké obsahy karotenoidů byly zjištěny u koriandru, červeného zelí, červeného amarantu a červeného šťovíku. Obsah beta-karotenu se pohyboval mezi 12,1 až 0,6 mg/100 g, obsah luteinu a zeaxanthinu mezi 10,1 a 1,3 mg/100 g, obsah violaxanthinu mezi 7,7 až 0,0 mg/100 g.
Nejvyšší  obsah tokoferolu měl bílý křen: alfa tokoferol 87 mg/100 g, gama-tokoferol 39 mg/100 g. Nejnižší obsahy byly v tmavých rostlinkách (5 mg/100 g).

Originál článku „Assessment of vitaminand carotenoid concentration of emergign food products: edible microgreens“ byl zveřejněn v J. Agric. Food Chem., 2012, 60(31), 7644-7651.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 108, 2012, č. 12, s. 621-622

 

 

 

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021