Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Možnosti redukce kontaminace potravin a krmiv mykotoxiny do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Možnosti redukce kontaminace potravin a krmiv mykotoxiny

Vydáno: 30.11.2011
Tisk článku
Autor: Převzato z Agronavigator.cz
Kontaminaci potravin a krmiv mykotoxiny je možné omezit využitím celé řady různých strategií a metod – od preventivních ještě před sklizní a posklizňových až po detoxikaci adsorpcí nebo transformací.
Mykotoxiny, sekundární metabolity vláknitých plísní vyskytující se v zemědělských komoditách, mohou u zvířat po požití vyvolat toxickou odpověď (mykotoxikózu). Prevence mykotoxikózy spočívá v aplikaci předsklizňových a posklizňových strategií. Nejlepším způsobem jak zredukovat obsah mykotoxinů v potravinách a krmivech je prevence vzniku mykotoxinů již na poli (vhodné technologie pěstování – rotace plodin, odstranění posklizňových zbytků, využití prediktivních modelů, aplikace insekticidů, využití biokontroly). Posklizňové strategie spočívají v optimalizaci podmínek skladování a snížit kontaminaci mykotoxiny je možné i pomocí třídění nebo praní zrnin a dalších plodin. Často však tyto metody nestačí a je nutné vyvíjet další.
 
Dekontaminace a/nebo detoxifikace potravin a krmiv kontaminovaných mykotoxiny je téměř převládajícím postupem využívaným v krmivářském průmyslu – jedná se o zařazení sorpčního materiálu do krmiv, který více nebo méně selektivně odstraní toxiny adsorpcí během pasáže střevním traktem (minerální nebo organické adsorbenty – aktivní uhlí, silikátové vazače, zeolity, bentonity, huminové kyseliny atd.). Protože je však minerální adsorpce limitována, v průběhu poslední dekády došlo k využití biologických adsorbentů s cílem dosáhnout větší účinnosti a specifičnosti zároveň se snížením dopadu na nutriční kvalitu v porovnání s minerálními adsorbenty. Jedná se především o:
  • Kvasinky a kvasničné extrakty – např. Saccharomyces cerevisiae, glukany, glukomananny;
  • Baktérie – parietální struktury některých baktérií mléčného kvašení, bifidobaktérií nebo propionibaktérií mají schopnost vázat mykotoxiny;
  • Jiné biologické materiály – plísňová konidia např. k dekontaminaci vína.
K vázání mykotoxinů je k dispozici mnoho řešení, ale v současné době jsou v průmyslovém měřítku využity jen některé z nich.
 
Využití některých fyzikálních nebo chemických procesů k transformaci mykotoxinů na netoxické produkty (tepelné ošetření, degradace extruzí, radiace, oxidace, redukce, amoniace, alkalizace, deaminace) je limitováno vysokými náklady, ztrátou nutriční kvality potravin, nízkou efektivitou a specifičností a také rezervovaností spotřebitelů vůči chemickým metodám. Proto se vědci zaměřili na využití biologické transformace, která je definována jako degradace nebo enzymatická transformace mykotoxinů (celými mikroorganismy nebo enzymy) na méně toxické složky. Jedná se o baktérie, plísně a kvasinky.
Transformace mykotoxinů k detoxifikaci není v průmyslovém měřítku příliš využívána, protože není dostatek informací o transformačním mechanismu, toxicitě produktů derivovaných transformací neboé vlivu transformačních reakcí na nutriční hodnotu potravin a krmiv. V některých případech nebyly dosud identifikovány transformační produkty, a proto nesmějí být v průmyslových procesech použity. Stabilitu transformací a jejich potenciální vedlejší účinky bude nutné dále zkoumat.
Použití mikroroagnismů pro detoxifikaci mykotoxinů v krmivech vyžaduje dodržování některých podmínek:
  • Prvním krokem je identifikace degradačního potenciálu mikroorganismu;
  • Každý produkt musí být identifikován a jeho toxicita testována pokud je to možné různými metodami;
  • Odvozené produkty musí být netoxické;
  • Biotransformace musí být rychlá a mikroorganismy musí být efektivní v odlišných podmínkách (pH, kyslík) zejména když se transformace odehrává během trávení;
  • Mikroorganismy musí být nepatogenní;
  • Mikroorganismy musí být aktivní v komplexním prostředí a neinhibovat živiny;
  • Účinnost transformace musí být hodnocena in vivo.
Transformace mykotoxinů v potravinách a krmivech má potenciál stát se velmi spolehlivou metodou pro udržení bezpečnosti potravin a eliminaci všech negativních vlivů, které s sebou nese přítomnost mykotoxinů.
 
Jard, G. – Mathieu, F. – Lebrihi, A.:
Review of mycotoxin reduction in food and feed: from prevention in the field to detoxication by adsorption or transformation
Feed Additives and Contaminants, 28, 2011, č. 11, s. 1590-1609
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018